Blahopřeji k pěknému velikonočnímu úlovku.

Můj muž se snaží mě umlčet už 22 let. Leč marně.

Šárko, tak buď se málo snaží nebo máš takovou vyřídilku, že je na tebe krátký. Já už dávno pochopil, že ženy mají potřebu se vypovídat, sdílet svoje pocity. Zvláštní je, že ač bych na ta svoje "ústa" nevymáchaná měl mít zbrojní pas, tak doma toho moc nenamluvím.

A přitom mu k tomu stačilo tak málo!

Konečně něco s dobrým koncem.

Díky!

To jsou ty paradoxy života. A Velikonoce už nejsou tak nenáviděné?

Trauma z velikonoční pomlázky z dětství na Moravě je snad zažehnáno a tradice si vytváříme s mužem podle sebe