Zápisky z Holandska 10: Jeden den v Rotterdamu

Mám rád nekonvenční design a architektonický styl rebelující, kontroverzní, vyzývající k diskuzi. Mám rád svobodného městského ducha, kde lze vnímat jedinečnost místních komunit.

Mám rád demonstraci lidské nezlomnosti a síly, odrážející se v městské výstavbě. A mám rád, když všechno, o čem mluvím, najdu pěkně na jednom místě, hezky naservírované, pro návštěvníka připravené. Ano, samozřejmě že mluvím o Rotterdamu! Povím vám, jak využít jeden den na návštěvu tohoto města, které se naprosto vymyká z představ o uhlazeném Holandsku.

A budu tentokrát velmi konkrétní a velmi přízemní. Takže se podíváme postupně na to, jak přijet, kde zaparkovat a co vidět. Abyste měli takový soubor všeho, co jednodenní cesta do Rotterdamu obnáší. Tak to tedy vezměme pěkně popořadě.

Ale nejprve opět něco málo z historie. Jelikož je Rotterdam jedním z několika největších přístavů na světě a v evropském měřítku vůbec největším, má tak historicky velký význam a když se Holandsko nepodrobilo na začátku 2.světové války nacistickému vládnutí jeho souseda, bylo celé centrum srovnáno se zemí při kobercových náletech německé Luftwaffe. Po konci války se i díky financím z tak zvaného Marshallova plánu podařilo centrum obnovit a na místech, kde stály typické holandské domy se svou cihlovou architekturou, začal vznikat neortodoxní mix moderní architektury. A jelikož v životě vždy po destrukci následuje obnova, tak i díky historickému dramatu je dnes Rotterdam jedno z nejmodernějších měst v Evropě. A kde i díky otevřenosti místních obyvatel ke všemu novému mohou vznikat ty nejlepší díla současné architektury.

Tak a vraťme se zase honem zpět do přítomnosti, vždyť máme pouhý jeden den na to, abychom viděli vše, co zde stojí za vidění. Tak si pospěšme, jdeme na to!

Vydejme se na cestu samozřejmě ráno. A jelikož jinak než autem jsem do Rotterdamu nepřijel, tak se musíte spokojit s tím, že vás taky tak budu navigovat. Než však vjedeme do centra města, nejprve malou zastávku poblíž, v obcích Molenwaard a Alblasserdam, na dohled od města. Najdete zde totiž jednu z nejrozsáhlejších sítí mlýnů, v podstatě vesničku jménem Kinderdijk-Elshout. Jedná se o fascinující podívanou, kde na jednom místě máte možnost vidět devatenáct typických holandských mlýnů, seřazených pěkně kolem kanálu tak, abyste mohli mít po ránu opravdu krásnou procházku. Pokud se nechcete podívat do interiéru jednoho z nich, pak celý vstup je pro vás zdarma. Zaparkujte poblíž informačního centra na parkovišti, které stojí pár euro a běžte se na hodinku doslova pokochat tou stavitelskou originalitou a krásou. Věřte mi, více fotogenické místo snad ani nemůžete v Holandsku najít.

Když ale říkám hodinku, tak popravdě, bude to ale opravdu rychlé tempo. Místo je to docela rozsáhlé a při všech těch fotografických zastávkách může čas letět jako zběsilý. Ale náš cíl je Rotterdam, tak se nezdržujme, poslední fotka mlýnu s typicky zataženou místní oblohou na obzoru a rychle k autu. Jedeme přímo do centra Rotterdamu, do podzemních garáží jedné z nejúžasnějších staveb, tržnice Markthal. Parkování je za 10 euro na celý den a nacházíme se přímo v centrálním výchozím bodě města. Do tržnice nad garáží se dostanete jezdícím schodištěm a teď to nejdůležitější! Těžko se hledá přirovnání toho, jaký pohled vás čeká. Snad jen jedno doporučení: když se budete divit, prosím, se zavřenými ústy...

Jedná se o opravdový architektonický a designový dárek, který vám zde servírují v plné emoční síle. Tržnice Markthal vás doslova pohltí. Nad vámi se otevře ohromný mnohametrový klenutý strop, který přechází obloukem do bočních stěn s okny bytů, které jsou součástí této stavby. Ano, uvnitř této velkolepé stavy jsou okna bytů a v podstatě se nacházíte uprostřed jednoho velkého obloukového domu. Na stěnách jsou obří kresby s tématem všemožného ovoce a dalšího jídla, což jasně ukazuje smysl celého místa – tržnice. V Markthal najdete pestrobarevnou všehochuť čerstvě připraveného street food z různých koutů světa. Asie, Blízký východ, evropská kuchyně a třeba i belgické pralinky. Prostě tady je centrum všeho dění, zde si můžete objednat falafel a při čekání nebudete vědět, kam se dřív podívat. Je prostě dobré se před vycházkou po městě dobře najíst a od toho je Markthal jako dělaný. A jelikož je tržnice z obou stran prosklená, můžete z ní spatřit další místní stavbu, které nikdo neřekne jinak než Pastelka.

Jméno je to příznačné, ale mě na Pastelce zaujaly ještě okna, ve kterých prostě vidím brýle, a tak pro mě osobně je to obrýlená Pastelka. Dům má každopádně v sobě ohromný kus humoru, cílené nadsázky a naivity, která je v kontrastu se supermoderním Markthal opravdu legrační. Když se však podíváte od Pastelky trochu napravo, uvidíte další kontrastní designový prvek a sice vstup do metra v podobě obřího disku připomínajícího létající talíř. Ale ta největší klasika, bez které by už dnes Rotterdam nebyl ani Rotterdamem, je místní soustava domů, jednoduše nazvané Cube Houses nebo taky „Kostky“. Otevírá se přímo před vámi a na Pastelku stavebně přímo navazují.

Jedná se o soustavu domů, tedy vlastně žlutých krychlí, které stojí na své špičce a rovněž se jen špičkou dotýkají sebe navzájem. Celý prostor je vlastně takový les těchto krychlí, což umocňuje i pohled vzhůru. Projekt vznikl v sedmdesátých letech jako alternativní ukázka řešení bydlení na stísněném městském prostoru. A jelikož jeden z těchto domů je provozován jako ukázkový, běžte se za 3 eura do něj určitě podívat. Byt je to třípatrový, stěny samozřejmě šikmé a o 45 stupňů vychýlené, vždyť stojíte na špičce krychle!

Jestli si však myslíte, že je to jen výstřelek architekta, není to tak úplně pravda. Pamatujete na malé úzké domečky z Amsterdamu, tak typické pro městskou zástavbu? Kostky vlastně vycházejí z holandského městského pojetí architektury, jen ji s velkou dávkou nadsázky parafrázují. Prostě pro Holanďany, až na ty šikmé stěny, žít na třech patrech bytu není nic nového. 

Součástí komplexu je i hostel, takže pakliže máte chuť si reálně zkusit, jaké to je žít v Kostce, můžete to vyzkoušet. A pokud byste se zamilovali do takového bydlení, v době naší návštěvy byla jedna bytová jednotka, tedy jedna Kostka na prodej. Cena je příjemných 500.000 euro.

Ale honem už ven z Kostek směrem k lesu mrakodrapů, které jsou vlastně hned naproti přes ulici. Našim cílem je totiž zavěšený most Erasmusbrug, a hlavně Hotel New York. Ideální je to vzít pěšky podél řeky Mázy právě okolo panoramatických budov, tak typických pro Rotterdam. Od tržnice se tedy vydáme směrem k nepřehlédnutelně červenému mrakodrapu neboli The Red Apple, abyste se později napojili na pěší zónu podél řeky, kde máte perfektní výhled na nejvyšší mrakodrap celého Rotterdamu, Maastoren. Ano, je to ten štíhlý, stříbrný mrakodrap naproti přes řeku, poblíž mostu Erasmusbrug.

Zavěšený most má štíhlou siluetu bílé barvy a jedná se o nepřehlédnutelnou dominantu města. Z mostu máte fantastický výhled na celé centrum Rotterdamu, na protější straně můžete vidět věž Euromast s vyhlídkou, prostě výhledy jsou zde k nezaplacení. Na konci mostu je vlevo jako na dlani již zmíněný Maastoren, ale my se vydáme doprava, do ulice WIlhelminakade. Ocitnete se v absolutním kontrastu s tím, co vás obklopovalo doposud. Míjíte cihlové domy, které nápadně připomínají zástavbu starého New Yorku, jako by z oka vypadly newyorské čtvrti Hell´s Kitchen na Manhattanu. Však také nezapomeňte, že dříve nebyl New York New Yorkem, ale Novým Amsterdamem, a některé prvky si prostě přinesl z Evropy. Evropa se holt v Americe nezapře, marná sláva.

Na konci této ulice však stojí osamocen jeden rotterdamský poklad, symbol evropských emigrantů, odjíždějících právě na druhý konec světa, do Ameriky. Budova Holland America Lines, ve kterém je proslulý hotel New York. Místo, kde se dočasně ubytovávali emigranti odjíždějící hledat lepší život na protější straně oceánu. Když dojdete na konec ulice, najdete zde u hotelu už jen přístavní molo s velkým nápisem AMERICA. Zde se pro mnohé psaly dějiny, dějiny obyčejných lidí, lidí prchající před osudem, lidí hledající svoje štěstí, lidí s velkou dávkou odvahy pro uskutečnění životní změny. Ta procházka z moderního centra města až sem do místa s možná někdy i dramatickou historií lidských osudů opravdu stojí za to.

Ale už je pozdní odpoledne. Je čas se pomalu vracet. Cestou na Markthal ještě nezapomeňte navštívit námořní muzeum Maritime museum, které najdete tak, že zpět od mostu Erasmusbrug půjdete stále podél hlavní cesty směr centrum. A na závěr pak alespoň letmo mrknout na gotický kostel Grote of Sint-Laurenskerk, který najdete opět u naší tržnice a tím si uzavřít okružní procházku po městě.

Je toho opravdu hodně co nabízí Rotterdam. Ani setinu toho, co zde můžete vidět, jsem určitě nepopsal, ale alespoň na jeden den se nechejte unášet tímto specifickým a krásným městem.

Rotterdam není jen symbol historie. Je to symbol svobody a otevřenosti. Symbol nebát se udělat věci jinak, nebát se experimentovat. Totiž jen čas opravdu spravedlivě prověří kvalitu a správnost našeho počínání. A stavby se stanou buď nadčasové, nebo upadnou v zapomnění. Ale někdo to zkoušet musí. A ať se vám to líbí, nebo ne, toto jsou vlastnosti, kterých si já osobně na Rotterdamu nejvíc cením.

Tak zase někdy, Rotterdame.