První oběť ekologického terorismu. A bohužel, v České republice!

 Zdeněk L.., rodák z Hořic v Podkrkonoší, se podle  všeho se stal první obětí ekologického terorismu.....

Toto je poslední známý portrét Zdeňka L. :

Pár drobností, ale myslím že podstatných, pro pochopení jeho života, ekologického cítění, i smrti.

Ludmila S. - jeho matka:

„Když slyšel Grétu, plakal, a řekl, že do toho tentokrát půjde naplno a nekompromisně. Rozhodl se, že k uhlíkové neutralitě se musíme dostat do 2.května příštího roku. To datum mě trochu zaskočilo, ale prý nechtěl lidem zkazit radost z pálení čarodějnic. Ze sklepa vynesl 3 putny uhlí, uložil je do dřevníku, polil benzinem a všechno to zapálil. Současně slíbil, že omezí osobní tvorbu CO2 o 96,5 % a to okamžitě.  A ještě jednu důležitou věc, vždycky třídil....”

Prodavačka Hořických trubiček Vlasta F.:

„Chodil si pro ně pravidelně a vždycky přinášel zpět původní obaly, opatrně roztřižené,  s tím, že by se snad daly znovu použít.”

Miloš V., ředitel technických služeb:

„Sám hodně třídil  a navíc přicházel s návrhy na jeho rozšíření. Přišel například s podnětem, aby se rozlišoval textil na dámský a pánský. A podobně u skla: navrhl kontejnery na láhve od alkoholických nápojů a zvlášť od nealkoholických.”

Věra Ch., prodavačka z lahůdek:

„Nesnášel a zásadně odmítal plastové kelímky a igelit. Nestyděl  si dojít k pokladně se zavináčem jen tak v ruce. Měla jsem ho moc ráda. Šetřil mi práci i životní prostředí.”

Zdeňkův třídní učitel z Hořic, František B.:

„Nepatřil k nejlepším žákům, často jsme řešili přestupky v chování, ale odjakživa měl výrazné pochopení pro ekologické chování. Opakovaně byl přistižen na chlapeckém záchodě jak kouří, ale nepamatuji se, že by měl otevřené okno a vypouštěl oxid uhličitý do ovzduší! To opravdu nikdy.”