Kubánské pomeranče

Mladí lidé to nemohou pamatovat. Tak jen pro připomenutí. Před rokem 1989 existovalo tzv. nedostatkové zboží. Zkrátko něco často nebylo. Například na prodejnách Elektro už na dveřích byla cedule Barevné televizory nejsou. Mezi vzácné zboží někdy patřil i toaletní papír. Za jeho náhražku používali komunisti Rudé právo, protože ho asi povinně odebírali a navíc se vlastně k jinému účelu ani nehodilo. A velký formát těchto novin byl určitou výhodou, kterou chtěl režim zřejmě poděkovat všem členům KSČ. Před použitím Rudého práva jako toaletního papíru , se tyto noviny musely hodně zmuchlat a změkčit, protož obsah novin byl velmi ostrý a tvrdý. Ostatní občané si museli vystačit s novinami  tzv. Národní fronty, což byly dvě politické strany, které si vydržovala KSČ jako určitou kulisu normálnosti. Tyto noviny byly menšího formátu, zcela poprávu, protože byly určeny lidem druhé kategorie.  Také pomeranče, a zvláště banány, patřily mezi nedostatkové produkty. Kubánské pomeranče měly jednu výraznou vlastnost. Na první pohled vypadaly jako zcela normální pomeranče, ale uvnitř nebyla žádná šťáva! Vzpomněl jsem si na ně, protože mi něco nápadně připomínají. A o tom je už přiložená kresba. Když jsem ji kreslil, bylo mi z ní hodně smutno....Ale tím nechci kazit náladu i Vám, protože naděje umírá poslední ....