O hlouposti fanoušků

Původně jsem chtěl napsat o něco ostřejší výraz než hloupost. Ale chci dodržet slušnou češtinu a tak se nebudu uchylovat k urážkám. I když by si fanoušci Sparty a Slavie zasloužily pár tvrdších výrazů.

Fanoušci obou pražských "S" se nám v posledních dnech, obrazně řečeno, pěkně vybarvili. Kupodivu ne do svých tradičních barev, ale shodně  do barvy černé. Píšu zde o dvou událostech, které už si vyžádaly pozornost policie. O slávistických hrobech a počmáraném domě Františka Straky, který leží ve středu hněvu sparťanských a slávistických fanoušků.

Nejprve tedy o dřívějším idolu sparťanských ultras. Těžko se dalo čekat, že se někdy František Straka stane trenérem Slavie. Ale co čert nechtěl, stalo se. A celá tato situace vyvolala reakci, která překročila hranice sportu a také, bohužel, i slušného chování. František Straka podle mého udělal dobře, že vzal práci ve Slavii. Trenérská práce je těžká a občas se musí vzít nečekaná nabídka. Tak jako v tomto případě. A nedivím se tomu. Ve Slavii je výborné zázemí, tým je také relativně dobrý. Určitě mají na to hrát první polovinu tabulky. A vedení Slavie se rozhodlo pro tohoto motivátora dobře. Tým potřebuje nastartovat, a k tomu se nějaký trenérský kliďas nehodí. Jak František Straka, tak i vedení Slavie si na profesní úrovni svoje kroky uhájili. Pro tento sňatek z rozumu však neměli a nemají pochopení fanoušci.

A dali o sobě náležitě vědět. V noci na sobotu 8. října se na jednom z tréninkových hřišť v Edenu objevily čtyři hroby. Byla na nich jména majitelů bratrů Řebíčků, generálního ředitele Platila a také Františka Straky. Nevím, zda fanoušci Slavie trpí nějakou pokročilou fází schizofrenie, ale vypadá to tak. Svůj klub milují tak, že by ho samou láskou snědli/potopili. U Miroslavu Platilovi už zapomněli jeho snahy o zachránění klubu, které nakonec skončily zdarem. A místo toho si to zredukovali a nyní je pro ně jen "rudochem". Nejsem právník, ale myslím si, že navršení hrobů lze z právního hlediska považovat za vyhrožování. A to už je trestný čin.

Trestným činem "poškozování cizího majetku" je i útok sparťanských fanoušků na dům Františka Straky. Není to poprvé, co se tímto způsobem fanoušci Sparty zviditelnili. V roce 2004 stejně dopadl dům i Jaroslava Hřebíka poté, co nahradil na sparťanské lavičce Františka Straku. Bohužel na tento "blikanec" několika takzvaných fanoušků Sparty doplatí stejně jako v případě slávistů samy kluby. Zbytek republiky si tyto činy zobecní a poté bude říkat, že Spartě a Slavie fandí samí hulváti. Lidé, kteří vršili hroby a počmárali dům pro mě nejsou fanoušky, natož nějakými srdcaři, ale obyčejnými kriminálníky, kteří dostanou, co si zaslouží. Alespoň v to doufám.

Ano, jmenování Františka Straky trenérem Slavie je událost, která si zaslouží více pozornosti, než je obvyklé. Pro média to je doslova bonbónek. Fanouškům tu neodpírám právo na formy protestu. Akce fanoušků Slavie, kdy příjdou na Žižkov fandit v černé barvě je v pořádku. Ale vše má svou míru. To by si oba fanouškovské tábory měly uvědomit.