Kde se vzala tu se vzala. Žena. Bytost. Stvoření, které se nedá popsat jinak, než čistá energie. Nemůžeš ji popsat, ani uchopit. Zotročit. Vlastnit. Protože je Blíženka.
Objímá mě vítr. Vířím v ohni, poddávám se vodě a klaním se matce Zemi. Pachamama, to je moje modla. Proč ? Protože vím, že jsem vzešla z ní, a na ničem jiném vlastně nesejde.
Divím se sama sobě. Svému popisu. Divím se tomu, jak mě lidé vnímají. Divím se vlastní představě o sobě. Proč ? Protože veškeré zažité konvence se vyhýbají čemukoliv, čím bych se ohnala v momentě, kdy bych psala vlastní memorandum.
Jsem tvůrce nápadu. Ideí. Plánů. Vlastně tak trochu pořád věřím, že spasím svět. Svět, který vlastně vnímám jako peklo. Proč ? Protože jak jinak by jste popsali peklo, než jako místo, kde cokoliv, co nám zbylo jsou sny?
Jsem snílek. Daydreamer. Žena, která touží po všem. Toužím zároveň po pevném místě ve vesmíru jako po cestování. Toužím po rodině, která je bez dětí. Toužím po kariéře, která je mimo systém. Toužím po systému, který se probudí. Toužím po tanci, který bude vidět jen ten, který ho pochopí.
Toužím po věcech, a dělám přesný opak. Ráno co ráno se probouzím s představou života, který si zasloužím, a který chci žít. A pak ten čas trávím přesně naopak. Proč? Protože se možná trochu bojím, že když svoje sny nazvu realitou a zhmotním je, tak nebudou takové, jaké jsem si vysnila. Protože vlastně každý jednorožec je tak trochu jiný.
Mění se mi nálady a názory z minuty na minutu. Chvíli toužím po pohodlí, které poskytuje systematický život a zabřednutí v davu - a pak se modlím k Pachamamě, aby mě vzala zpět k sobě,a dovolila mi využívat jejich darů. Mám své radosti, mám své bolesti..a v poslední době tyto dvě existence mírně splývají.
Jsem spirituální, a přitom nejsem. Nesleduji slepě víru, nebo přesvědčení, cvičím jógu, medituji, a pak se opiju z levného vína, a kouřím cigarety.
Jsem optimistická a nejsem. Podporuji bytosti kolem sebe v jejich růstu a sama sebe nejsem schopná dokopat k vlastnímu projevu.
Jsem cílevědomá a nejsem. Nevidím svůj život do budoucna šedě - věřím že budu spolupracovat s velikány dnešního světa a plnit své cíle - ale zároveň se snažím najít všemožné možnosti, proč to vlastně nejde.
Toužím po lásce a přitom odmítám - nezajímá mě vykonstruovaný vztah s člověkem, který mi nebyl předurčen. V hloubi duše vím, že on už tam už je - ale přitom zároveň chápu, že to tak být úplně nemusí. Že celé mé představy o budoucím bytí jsou jen výdobytkem mého chorého mozku. A ten zklamává. A překvapuje.
Jsem loajální a přitom nejsem - uvědomuji si dar svých nejlepších přátel ale zároveň vím, že v našich vztazích jsou věci, které jsou zakořeněné hlouběji, než láska, kterou k nim chovám. Ti lidé mě nasrali, a to nasrání se prostě občas projeví.
Jsem snílek a přitom nejsem - vím, že jsem strážcem svého vlastního vesmíru. Vím, že jsem tvůrcem svého vlastního světa. A vím, že ve správnou dobu na správném místě, se tohle všechno odehraje. Proč? Protože přece nemůžeme žít jen z utrpení. To světlo se čas od času ukáže anyway.
Jsem vůdce a přitom nechci být - moje síla je bezbřehá, a asi nikdo krom dalšího Blížence nepochopí onen pocit vyjímečnosti, potřeby vést a vzdělávat ostatní tvory kolem sebe. Nicméně, v realitě jako takové, je to celé jen taková naše berlička potřebná k přežití.
Žiju v rozporu a pravidla nejsou moji nejbližší přátelé. Zároveň se nedokážu vidět v totálním chaosu. To, co celý život hledám a budu hledat, jsou odpovědi.
Odpovědi na to, zda opravdu vesmír funguje na základě naši mysli.
A zda se ho dokážu správně ptát.
Jestli vlastně ty kuchařky na štastný život mají pravdu a opravdu se dá žít dle nějakých zažitých kritérií?
Těch otázek je vlastně mnohem víc.
Jestli opravdu ti sluníčkoví lidé mají pravdu, a opravdu je všechno jen o lásce a pochopení?
Je opravdu třeba dosáhnout nějakých cílů, abychom se cítili šťastní?
Dá mi pobyt v Indii odpovědi, nebo budu dále hledat své místo na světě ?
Opravdu má každý z nás tu svoji druhou polovinu ?
Je sex vážně to, co hýbe dnešním světem?
A lidé, kteří se zaměřují na peníze, opravdu věří, že jim ona čísla přinesou štěstí?
A co je vlastně štěstí?
O co tady sakra jde?
