Chvilku chřestí zbraněmi ti z východu, chvíli zase západní mocnosti. Získat převahu v dnešním přetechnizovaném světě se zdá téměř nemožné. Odvetný úder v době jaderných zbraní by znamenal pro útočníka také smrt, ale co porodnost?
Raketové systémy, vesmírné sledování, drony, inteligentní zbraně. V možnostech dnešní války se vyznají asi již jen nejvyšší generálové a pouštět se do nějakého vážnějšího laškování v rámci supervelmocí si asi nedovolí nikdo. Snad obětovat nějaký menší státeček na pomezí, to by ještě šlo, ale vážný konflikt? Tomu moc nevěřím.
Trochu jiná situace je ovšem v případě převahy v porodnosti. Nemyslím tím ve své vlastní zemi, to je jen první krok. Pokud ovšem snoubím porodnost s tou správnou ideologií, "naočkuji" do dění ten správný řád, potom i ti kteří nejsou u mě doma spokojení, udělají do budoucna vynikající službu. Nespěchám, nepotřebuji vyhrát bitvu, chci vyhrát celou válku ....
Stačí k tomu pouhá maličkost. Pokud bude můj protivník humálnější než jsem já sám a postará se o mé nespokojené bývalé občany, zaseji tím základ mé budoucí invaze. Obzvláště díky tomu, že lidem kteří mě opouští nedám žádné vzdělání, od malička je povedu k tomu, že vše je pevně dáno, nemohou to ovlivnit a zaseji malé semínko pochyb o tom že budoucí hostitelé - na rozdíl od nich - mají vše. Krásné domy, auta, jen se válejí u pláže a užívají si života.
Ideální je, pokud se ještě objeví právě z té protější strany někdo, kdo cítí jako svou povinnost pomoci všem lidem na celém světě, kteří jsou na tom hůře než on, a prohlásí:
"Všem Vám pomůžeme. My to zvládneme!"
VÍTÁME VÁS ...
V televizních vysíláních se již však neukáže, že za týdenní dovolenou na pláži člověk platí rokem dřiny v nějakém zaměstnání. Neukáže stejné lidičky, jako jsou ti co jsou pozvaní, kterým se pracovat nechce a proto bydlí pod mosty, či jen polehávají na lavičkách v parcích. Neukáží vlastně úplně stejné lidi, kteří nemají pracovní návyky, nic neumí a možná některým z nich takový život i vyhovuje.
Mimoto ještě někdo nadhodí - oni Vás potřebují, oni vymírají ....
V té první generaci nově příchozích, to ještě jde. Pochopitelně se všichni snaží dostat do těch zemí, kde toho dostanou nejvíc, jenže, bohužel, čím je jich více, tím dostávají méně. Vymírající kontinent celý svět neuživí.
A tak přichází zklamání.
Kde máme ty krásné slibované domy? Kde jsou auta a dovolené na pláži? Tu pláž jsme měli alespoň doma a tady .... nic? Jaktože nic, my jsme Vás přišli zachránit a žijeme nakonec hůře než odkud jsme přišli!!
Kontinent by rád pomohl, ale jak, pokud nově příchozí nic neumí? Jak jim pomoci, pokud příchozí jsou přesvědčeni, že vše je předem dáno a tedy, že na tohle všechno co vidí
MAJÍ NÁROK?
Že pro to nic dělat sami nemusí?
A potom přichází další generace, generace lidí, kterým nikdo není schopen dát pracovní návyky, ukázat jim, že k tomu domu a autu a válení se u moře, nestačí jen přijít a říct
dejte mi to
že je třeba studovat, učit se, oprostit se od všeho špatného co si s sebou nesou z minulosti a co jim ukazují zklamaní rodiče, kteří jen skočili na naivní představy živené pašeráky a lidmi, kteří potřebovali, abych se sem dostal. Ve jménu toho, kdo všechno co udělal bylo "správné", neboť, tak to přece stojí v jejich víře, ve víře, kterou uznávají stamiliony, co stamiliony, miliardy lidí po celém světě. To přeci musí být správné, nebo snad ne?
A tak si potom to co chtějí vezmou. Vezmou si to násilím, protože kdyby to bylo špatné, tak to jejich víra nepovolí. A ono to jde, místní jsou za stejné prohřešky trestáni několikanásobně více, vše se omlouvá těm novým, oni za to přeci nemohou ....
Starousedlíci spojení celý život s nejmodernějšími technologiemi, navyklí na pracovní rytmus, nucení stoupat po karierním žebříčku nahoru, aby si mohli užívat dovolené, prostě cítí zodpovědnost za plození dětí a proto jich mají méně, než ti nově přibyvší.
Jenže to je dáno právě tím, že žijí ve společnosti které nejde o počty dětí, jde jim o kvalitu života každého jednotlivce, který o to má zájem.
Čím vyšší technologická úroveň společnosti, tím nižší je potřeba množství jejich členů.
Osobně se domnívám, že to že vymíráme je nesmysl. Klesající počet občanů není zase tak markantní, aby se kvůli tomu muselo bít na poplach.
Každá společnost, která chce do budoucnosti uspět, počet svých občanů samovolně optimalizuje, tak aby v dané lokalitě mohli všichni žít spokojeně.
Není tedy cílem maximalizovat porodnost, jak se nám to v poslední době neustále předhazuje.
Ostatně pokud bychom se množili geometrickou řadou - což je u nově příchozích pravidlem - tak kolik se domníváte, že by byla tato planeta schopna uživit lidí?
Existuje určitá hranice, kdy to již možné není a řešením jsou potom pouze války, nemoci a katastrofy, které zredukují počet obyvatel na nějakou přijatelnou mez.
Kdysi prý existovala Atlantida. Civilizace stojící nad tehdejším okolním světem. Zmizela a zůstali po ní jen báje.
Dopadne Evropa stejně, nebo včas převáží pud sebezáchovy nad falešnou humanitou?
přeji krásný den
