Cenzura je sviňa, ale ...Myslím, že  zjednodušování a jakési lajdáctví často svádí Ten bič cenzury jak oficiální, tak čtenářské, nás zase trochu tlačí k přesnějším formulacím. Ty pomůcky ve vašem článku uvedené, jsou vlastně skulinkou, jak vlastní nedůslednost zamaskovat (píši i o sobě) 

..... marnej boj !,- bych možná doporučil (blogerům) slohový útvar, který je z pohledu "etického kodexu" obtížně napadnutelný, kdy tvoříte, zamýšlíte se a publikujete Vy sám za sebe, - prodáváte svůj subjektivní názor, ale kdo dnes prodává něco jiného ?! (bez odkazů na kohokoliv a cokoliv) .... vyprávnění, úvaha, kritická stať, recenze, fejeton, esej atd.atd. 

To je těžké pane Brodský, většinou se musíte od něčeho odpíchnout - aby to bylo aktuální.

Nechci Vás zklamat, ale bohužel jste se svým objevem přišel pozdě. Ty matoucí vycpávky se používají běžně, aby text byl nenapadnutelný.

Příklad ze života: Syn jedné známé trpěl schizofrenní poruchou s depresemi a bludy. Léčil se, ale při jedné atace se oběsil. Pár dní poté se v místním tisku objevil článek, o této smutné události.

Údajně trpěl v rodinném prostředí, kdy všichni ostatní byli VŠ a on ne, podle jedné sousedky prý se doma necítil dobře....tak nějak a samé údajně, prý...

Jeho matka byla učitelka a všichni dobře v menším městě věděli, o koho jde. Jak se asi cítila, když byla takhle obviněna, že dohnala syna k sebevraždě? Mluvila i s tím novinářem a žádala jméno té sousedky. Vysmál se jí a řekl, že zdroje se neprozrazují a on nejmenoval, jen interpretoval domněnky, však použil údajně, prý....

Soudit by se ta paní nemohla pro poškození dobrého jména (protože co si myslí lidé o učiteli, který je dost náročný a který dožene vlastní dítě k sebevraždě), protože by vůbec neuspěla, naopak by se šťourali v soukromém životě rodiny (právníci tiskové skupiny, pod kterou noviny spadaly, jsou v tom jistě zběhlí). Nechat vytisknout nějaký soukromý inzerát s uvedením pravdy... to by bylo ještě horší s ohledem na sourozence zemřelého. Tak to prostě musela nechat vyšumět, stejně to pro ni až tak důležité nebylo. Jen říkala, že do té doby netušila, co je novinařina taky za špínu - lži, domněnky, pomluvy jen aby se popsalo kousek místa na papíru...

Paní Pokorná, toto téma je jistě již dost obehrané, o tom není sporu.

Chci jen poukázat na možnosti redaktora oproti blogerovi. 

Po blogerovi se požaduje 100% ověřená informace, ale po redaktorovi ne.

Rozumím o čem píšete, ale bloger vyjadřuje názor na něco co nemá možnost zcela relevantně ověřit. Nemá na to prostě zázemí. Přesto pokud nenapíše 100% pravdu je jeho blog odstraněn.

||Redaktor s mnohem většími možnostmi, možná i v rámci toho co odpovídá představám zadavatele, i když napíše nesmysl je prostě nad věcí....

Ano, na tyto slůvka je specialista hlavně pan redaktor Karas z České televize. Ještě bych si dovolil doplnit i jedno zajímavé spojení : podle jednoho nejmenovaného zdroje - to je také taková krásná novinářská hračka   proto ČT nikdo nemůže zažalovat, používají to velmi často v ožehavých reportážích

Ivo, ono nejde ani tak o cenzuru, jako o prezentování toho co je "společensky" přípustné a zamlčování toho "co už není" 

To není cenzura, to je ideologie. 

Jako katolík vám dám jeden příklad. Bostonský skandál. Šlo o zneužívání dětí kněžími. Církev zaplatila stovky mil. dolarů za soudní i mimosoudní vyrovnání. Redaktoři, kteří byli na počátku tohoto skandálu o kterém byla napsána i i kniha, nakonec přišli na to, že to byla bublina. Ano, ke zneužívání došlo, ale z celkového množství se jednalo o jedno procento. Jenže, nikde už pak nevyšla oprava, nikde už nevyšla omluva, nikde už nedošlo k navracení vyplácených peněz za údajnou škodu. Proč? Protože se to nehodilo. 

A teď si představte, že dnes jsou zdokumentovány případy desítky tisíc znásilněných dětí, dětských nevěst apod. v islámských komunitách v Evropě........Čtete o tom? Jsou soudy? Nic. A kdyby se to týkalo křesťanů, tak to bude v tisku dnes a denně

Pane Kavko, a v čem se tedy naše názory liší?

(P.S.:  Ten palec i emotikon je použit výhradně z nabídky pro diskuze na těchto stránkách. J.A.J.)

děkuji