Na úvod musím říct, že mi nevadí pan Ratzinger. Jako člověka ho neznám a ani nepoznám. Mě vadí Katolická církev. Instituce. Netvor dychtící po moci. Naopak k těm, kteří jsou jakéhokoliv vyznání a v souladu se svým vyznáním obětovávají mnohé, k těm cítím obdiv a reskpekt.
Mnohokrát jsem byl se svými prarodiči na bohoslužbách Církve československé husitské. Líbilo se mi, že častokrát byla zmiňována prosba o klidné soužití všech křesťanských církví.
V Latinské Americe jsem chodil na katolické mše s přáteli. Nevadilo mi to. Sice mi naše sborově zpíváné bohoslužby připadaly hezčí. I naši faráři a farářky tak nějak víc prátelštější a ne tak odtažití, ale jedna věc mě rozčilovala už tenkrát. Při katolické mši se zmiňuje, že oni jsou ta jediná církev pravá a svatá. Blablabla. Při těch slovech jsem mlčel a měl jsem vzpupně semknuté rty. Rebélie malého chlapce, na kterou jsem si při návštěvě pana Ratzingera vzpomněl.
A jako tenkrát i teď poslouchám jeho slova s mírnou nechutí a rebélií na rtech. Nechápu totiž, jak někdo, kdo o sobě tvrdí, že je nástupcem sv. Petra, žije obklopen sluhy, zlatem a zavírá se do neprůstřelného auta. Nechápu, proč někdo, kdo si uzurpuje právo na výklad Ježíšových slov, musí zasahovat do politiky a na tučných prstech nosit drahé prsteny a halit své tělo do nejdražšího šatu. My tu nevidíme autoritu. My vidíme pouze dalšího politika. A k tomu politika jedné z nejbohatších mafiánských organizací na světě.
Takže moc nerozumím lidem, kteří mu tak zběsile mávali. Ale když je to potěšilo...
Pane Ratzinger. Příště bych sv. Václava moc nezmiňoval. Nebyl to asi žádný hrdina a na poplatky "podřízenosti" placené jím Sasku potažmo Bavorsku, ze kterého pocházíte, pane Ratzinger, nevzpomínají mnozí rádi . A nejsem si úplně jistý, zda-li je vhodný, abyste jezdil do země, kterou Vaši předchůdci násilně rekatolizovali. Možná po omluvě a blahořečení Jana Husa. Pak možná.
On totiž pan Ratzinger vedle úvah o znovuzavedení latinské liturgie taktéž svým dekretem upírá protestantským a evangelickým společenstvím status církve a pokud mluví o společném soužití, tak tím myslí pod diktátem Vatikánu. Takže mávejme panu Ratzingerovi. Mávejme a veselme se.
