Člověk by řekl, že v diskuzích s lidmi nalezneme
zásadní rozdíl mezi levičáky a pravičáky. Nezdá se mi, že by tomu tak skutečně
bylo. Tedy u nás v Čechách. V podání politiků to vypadá, že existují
pouze dva tunely. Modrý tunel vede vzhůru k těm ve vyšších patrech
společenské pyramidy, no a zákonitě ten oranžový tunel vede směrem dolů. A
v podání lidí? Většinou jen emoce založené na závisti, egoismu a zloby.
Jedna skupina lidí se rozčiluje, jak je možné, že musí platit tak vysoké daně, z kterých se platí zástupy nemakačenků a budižkničemů. Druhá skupina se durdí v opačném gardu a volá po ještě větším „trestání“ majetnějších a škodlibě se usmívá nad vidinou, že by bohatí platili do společné kasy ještě více než dnes. Politici z jedné i druhé strany jsou si těchto nálad vědomi, přiživují je a využívají ve svém vábení a bohužel nakonec i realizují tato očekávání, čímž ještě více rozdělují společnost a poštvávají nás proti sobě. Ve finále se jedni nechtějí dělit a druzí by nejraději zabavovali majetek.V obou případech vidíme pouze egoistickou motivaci a touhu zvýšit svoje jmění.
Tuhle hru hrát nechci a nebudu. Znám ve svém okolí dost bohatých lidí, kteří se vyšvihli díky svým kladným schopnostem a jsou dobrými hospodáři ve svých firmách. A také znám dost lidí, kteří patří k chudším, u kterých je správné, že dostanou přídavky či jinou solidární pomoc. Často dřou jak mezci. Dostanou výplatu, no výplatu, spíš almužnu, zatímco mladý majitel jejich společnosti si kupuje skoro každý půlrok nové auto. K takovému mladému borečkovi nevzhlížím. Spíš je to chudák.
Charakter člověka není určen výší majetku, vzděláním nebo prestiží svého zaměstnání. Proč tu není politická strana, která by kopala za společnost jako celek? A proč se necháme tak snadno manipulovat, útočíme na sebe a celkově tak vytváříme prostředí všeobecného opovržení?
