Trump v Rijádu ohrozil bezpečnost naší Evropy

Donald Trump vystoupil 21. května v Rijádu na Arabsko-muslimsko-americkém summitu. Byl to i summit Islámské vojenské aliance pro boj s terorismem (IMAFT). Jeho podpora této alianci je ohrožením bezpečnosti naší Evropské unie.

Koho IMAFT sdružuje?

Arabsko-muslimsko-americký summit lze označit i za summit „OIC minus 2“. Z 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC), zastřešující všechny muslimské země světa a některé země s výraznou muslimskou menšinou, se ho zúčastnili představitelé 55 členů – všichni kromě Íránu a Sýrie.

Aliance IMAFT vznikla v prosinci 2015 pod vedením Saúdské Arábie a sdružuje 41 členských států. Ze všech 57 členů OIC je v IMAFT sdruženo 40 členů, plus navíc Eritrea.

Jádro IMAFT tvoří 19 států Ligy arabských států od Mauritánie na západě po Omán na východě a od Libanonu na severu po Komory na jihu: Mauritánie, Maroko, Tunisko, Libye, Egypt, Súdán, Somálsko, Džibutsko, Komory, Jemen, Omán, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Saúdská Arábie, Kuvajt, Jordánsko, Palestina a Libanon. Vlastně všichni členové Ligy kromě Iráku, Sýrie a Alžírska (představitelé Iráku a Alžírska se ale summitu s Trumpem zúčastnili).

Ještě drobná poznámka: členy Ligy arabských států jsou i tři etnicky nearabské africké země Somálsko, Džibutsko a Komory, jsou tedy „politicky“ arabské, proto je v textu zařazuji mezi arabské státy.

Kromě toho je v organizaci 6 asijských zemí: Turecko, Afghánistán, Pákistán, Bangladéš, Maledivy a Malajsie. A napokon 16 zemí Subsaharské Afriky: Senegal, Gambie, Guinea, Guinea-Bissau, Sierra Leone, Pobřeží slonoviny, Mali, Burkina Faso, Togo, Benin, Nigérie, Niger, Čad, Eritrea, Uganda a Gabun.

Je také důležité vědět, že v ní chybějí všechny čtyři země se šíitskou vládou – Írán, Irák, Ázerbajdžán i Sýrie. Teď je ale dobré si popsat, proč je Trumpovo vystupování v Rijádu ohrožením naší bezpečnosti.

IMAFT přímou bezpečnostní hrozbou pro EU

Muslimské státy, ale zejména státy arabské, jsou známé zvláště intenzivním zbrojením. Saúdská Arábie s 30 miliony obyvatel je po USA, Číně a Rusku čtvrtou nejvíce zbrojící zemí světa, která zbrojí o třetinu více než šedesátimilionová Francie nebo Británie a dvaapůlkrát více než dvěstěmilionová Brazílie. Šestimilionové Spojené arabské emiráty jsou na 14. místě na světě – jejich výdaje na zbrojení se blíží šedesátimilionové Itálii a mírně přesahují osmdesátimilionové Turecko.

Podle údajů Světové banky mělo 22 členů Ligy arabských států v roce 2015 celkové vojenské výdaje ve výši 214 miliard amerických dolarů, co činí 8,2% jejich HDP. Pro srovnání, vojenské výdaje EU-27 bez Británie činí pouhé 1,4% HDP Unie. Po odečtení tří arabských nečlenů IMAFT a přičtení 22ti nearabských členů IMAFT vychází podle údajů Světové banky a Institutu bezpečnostních studií Evropské unie (EU ISS), že celkové vojenské výdaje 41 členů IMAFT činí 222 miliard dolarů. Současně podle údajů Světové banky, vojenské výdaje evropské sedmadvacítky bez Británie činí 203 miliard dolarů.

Nezapomínejme, že ve statistikách se neobjevují veškeré vojenské výdaje – v zemích jako Egypt, Pákistán nebo Turecko je armáda největším majitelem průmyslu a obchodu a Egypt navíc dostává nezanedbatelnou přímou podporu USA do svého vojenského rozpočtu.

Prezident Spojených států tedy na jižní hranici Evropské unie buduje vojenský kolos, jehož zbrojné výdaje již dnes o desetinu přesahují výdaje samotné Evropské unie. Tento kolos zahrnuje téměř všechny jižní sousedy EU – od Maroka přes Tunisko, Libyi, Egypt, Palestinu, Libanon až po Turecko. Uvědomíme-li si, že Evropská unie není schopna se sama ubránit vojenské expanzi Ruska, které má jen třetinový vojenský rozpočet (64 miliard dolarů), máme důvod bít na poplach.

Dále si uvědomme, že mnoho z těchto zemí disponuje bojeschopnými partyzánskými nebo regulérními jednotkami, které se jen za poslední dvě dekády zúčastnily občanských válek v Iráku, Sýrii, Libyi, Jemenu, Afghánistánu, Somálsku, Súdánu, Čadu, Pobřeží Slonoviny nebo Sierra Leone, vojenské okupace Západní Sahary, války proti Etiopii, vojenskému tažení proti Saddámovi v Iráku, Húthíjům v Jemenu, Arabskému jaru v Egyptě a Bahrajnu, Boko Haram v Nigérii nebo proti Islámskému státu v Sýrii, Iráku a Libyi.

Aby to bylo ještě horší, země jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Omán nebo Kuvajt nakupují vě světě výlučně ty nejmodernější vojenské technologie – jejich armády tedy disponují modernější výzbrojí než armády EU. Oficiálně byla IMAFT vytvořena na boj proti terorismu. Nicméně někteří analytici mluví o alianci na způsob NATO, což evokuje její dlouhou životnost. Organizace, jejíž první operací je vojenská intervence v Jemenu (nikoliv proti terorismu), se může v dlouhodobé perspektivě zvrtnout k expansionismu.

A teď si to propojme s existencí velkých muslimských menšin ve státech Evropské unie – především ve Francii (8%), Nizozemsku, Belgii a Něměcku (6%), Rakousku a Švédsku (5%), Dánsku a Itálii (4%) s tendencí jejich rychlého růstu kvůli vysoké míře porodnosti i imigrace. Libyjský diktátor Kaddáfí kdysi Evropanům vyhrožoval, že arabská menšina v Evropě je jeho tajnou zbraní budoucnosti a že muslimové jednou Evropany přečíslí díky své porodnosti.

Nejnověji se Evropané přesvědčili letos v březnu a dubnu. Během kampaně před tureckým referendem tehdy turecký vůdce Erdogan bezprecedentně zasahovat do vnitřních záležitostí států EU a byl schopen snadno získat turecké menšiny v demokratické Evropě pro podporu nastolení nedemokratického režimu v Turecku. Již přední průkopník etnické teorie Arnošt Gellner napsal, že muslimské menšiny v diaspoře jsou náchylnější k radikalizaci než obyvatelstvo v zemi jejich původu.

Podtrženo a sečteno, Donald Trump vytváří na jižní hranici Evropské unie mocný vojenský blok, který se na pozadí migrační krize stává druhou největší hrozbou pro nás Evropany, hned po ruském imperialismu na východní hranici.

IMAFT coby hospodářská hrozba pro EU

Z 13ti členů ropného kartelu OPEC, který ovlivňuje ceny ropy v celém světě, je 7 zemí současně členem vojenské aliance IMAFT: Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Kuvajt, Libye, Nigérie a Gabun (mimo IMAFT zůstává šestice Venezuela, Ekvádor, Angola, Írán, Irák a Alžírsko). Tito členové těží 20,0 ze 33,5 milionů barelů denně, což tvoří 59% produkce OPEC. Na území těchto 7mi členů leží 580 z 1210 miliard barelů potvrzených zásob, což dělá 48% ropných zásob kartelu OPEC. Po přičtení Iráku, spojence IMAFT, jehož představitelé byli na summitu také přítomni, činí denní produkce Trumpovy aliance 71% z produkce OPEC a jejich zásoby tvoří 60% zásob OPEC.

Dvěma největšími dodavateli ropy do Evropské unie jsou Rusko a OPEC. Americkou formální podporou pro IMAFT pod vedením Saúdské Arábie dochází de-facto k transformaci OPEC na vojenskou organizaci. My v Evropě máme již bohaté zkušenosti s tím, jak Rusko využívá zastavení kohoutků s ropou a zemním plynem coby své zbraně. Militarizací kartelu OPEC získává Evropská unie ve svých dvou nejvýznamnějších dodavatelech také dva vojenské soupeře. Trumpem podpořený IMAFT se tak stává hospodářskou hrozbou pro EU.

Závěrem

Oficiální americká podpora Islámské vojenské alianci na boj s terorismem (IMAFT) je tak vážným ohrožením bezpečnosti Evropské unie, a tím i naší země, že bychom měli požadovat po našich vůdcích, aby udělali všechno pro zmaření takového vojenského bloku. O její dalších aspektech budou moje následující texty.