nevím jestli je to rada

nejsem totiž v ženských kolektivech moc školená, ale co takhle vyzkoušet "taktiku nejslabšího článku řetězu" ala Machiavelli?

Najděte v oné skupince tu, která sice "na oko" souhlasí se stádem, ale je  zásadě na jejím chvostu. Tu podrobte výslechu, co se děje a kde je problém. Třeba se dovíte, že jste fakt někde něco nechtíc plácla a pak se na to navalila lavina, jak už to tak v životě bývá.

Teprve až budete vědět, co přesně se stalo, tak se to dá nějak řešit.   Držím palec. EP

Re: nevím jestli je to rada

Díky všem za rady i povzbuzení, něco jsem již zkoušela, něco zkusím a nad něčím zapřemýšlím, každopádně - díky všem.  M.G.

tak to je mi vás líto

Jakmile dje o roztržku mezi dvěma a odklon ke třetí, ejště to jde, jakmile se to ale rozšíříb i na ostatní, už se s tím dá těžko něco co dělat, protože těm zvenčí už to nikdo nevysvětlí, znáte takové to rčení "není kouře bez ohýnku". Také není vyloučené, že ta kolegyně může být pro ostatní nějak důležitá (nadřízená, kamarádka s nadřízenou ? apod.) a proto je strach být neutrální důvodem jednání ostatních.Sbírejte sílu a zkuste to řešit viz níže, je to těžké, ale minimálně to nic nepokazí. Pokud si nejste vědoma toho, že jste byla radilkou, zamyslete se, zda si vám kdysi kolegyně nesvěřovala něco intimního, po uklidnění situace pak někteří lidé těžce snáší svědky či znalce jejich problému, nebo se něco mohlo profláknout a ona podezírá vás, že jste to pustila. Buďte statečná, držím vám palce, taková situace je hnusná.

Uklidni se!

Znám tebe i tu "kolegyni", jsi trochu chytřejší a schopnější od přírody, a ochotnější ke klientům - v tom je celý problém a ona se cítí ohrožena. Nasadila primitivní taktiku - abych vynikla, musí být druhý špatný. Přes schopnosti na tebe nemola, tak si vymyslela pomluvu. Držím palce

Nesmyslné ženské hašteření.

Paní tady velice přesně popsala důvod, proč když na nějakém pracovišti získají ženy víc jak 1/3 míst, dojde tam brzo k úplné feminizaci .

Takovýhle blbnutí žádný normální chlap totiž nevydrží.

-

"To musis vedet ty, co jsi provedla" - typicky zenske jednani, jakoby bylo povinnosti cist myslenky. Ma rada zni: ignorovat, ignorovat, ignorovat, jakoby byla vzduch, komunikovat jen na nejnutnejsi formalni urovni a uplne ji vypustit z hlavy. Nepomlouvat ji, neresit ji, nehadat se s ni, nebyt na ni nastvany, proste ji zcela a totalne ignorovat, i kdyby to melo trvat 5 let. Prohrava ten, kdo se vzteka.

živě si to umím představit

Ženský kolektiv je hrůza. Nehledejte chybu u sebe - vždyť jste se i sama, na rozdíl od nic, snažila situaci řešit. Je to chování dětí z první třídy. Sezvěte všechny do jedné místnosti a zeptejte se všech najednou přímo. Držím vám palce!

Re: živě si to umím představit

Díky, sbírám na to odvahu. Ale možná mi pomůže i diskuze - jestli to nevidím zkresneně.

Tomu se říká mobbing

Zažalujte je

Re: Tomu se říká mobbing

haha, nemachruj cizima slovama

Mám pocit, že tam na počátku něco

muselo být, ať už úmyslně nebo neúmyslně jste se někoho něčím dotkla. Pokud se to nevyjasní, bude Vás to dusit a deptat ještě víc. To je jeden z důvodů, proč raději pracuji v mužském kolektivu. Pokud něco udělám špatně nebo se  někoho dotknu, kolegové  mi to řeknou na rovinu, omluvím se nebo si to s nimi vyříkám a za pět minut o tom už nikdo neví. Pracovala jsem  i v čistě ženském kolektivu a přiznám se, že to byly galeje, závist a nevraživost kvůli novým šatům či botám, kvůli pochvale a prémiím (sakra zaslouženým) od šéfa. Pamatuji si ty pohledy i takové to nepřirozené ticho nebo naopak zmatený hovor, když jsem vešla do kanceláře, kde mne ty dámy právě propíraly.Nikdy více, stačilo. Vám přeji pevné nervy a snažte se o brzké vyjasnění situace, než se z toho složíte. Myslím, že by Vám měla pomoci i Vaše nadřízená, je to ostatně i v jejím zájmu, aby vztahy na pracovišti byly v pořádku.

Jen se zeptám, nic víc....

opravdu jste si jistá, že jste jim nezasahovala do života? Byť teoretickýma "radama"?