Kurtizána

Seděla jsi způsobně  s malou kabelkou  vedle sebe

Upnutá róba s výstřihem

ztotožňující se

s červenou popelkou

zapomenutou v koutě 

Jemné ruce

co se trochu potí

přikládají k ústům

nápoj s ledem

 Ledovou drť

na jazyku rozpouští

osvěží rty

vyslovující slova

otrávená nejstarším řemeslem

 Přišla jsi s pletí

 umazanou od ulice

zaútočila palbou vášnivou

namířenou mezi lidské ploty 

Platila za mne měnou

zúročenou mužem

ten sám nikdy nic nevydělal

co ho znáš

opíjí se do němoty 

S předstíranou něhou

vnímáš vítr

vanoucí kolem tebe

dovolíš mu

získat tvar výstřihový

 Omámen tvojí změnou

viditelnou mezi ploty

když přestala nabízet

všem stejnou měrou

sahám po malé kabelce

vedle tebe

a platím

duší poraněnou