Městská zeleň vs. Prales

Titulek je nadnesený - a vypadá na první pohled jako něco naprosto neslučitelného. No, někdy je to podnět k opravdu horké debatě.

Torzo

Když jsem pracovala v Praze, často jsem byla svědkem diskuzí mezi kolegy o tom, zda mají v parcích zůstávat třeba stará torza stromů, anebo je lepší výsadbu úplně obnovit, staré kmeny vykácet atd. Část kolegů byla vždy na straně živočichů, kteří staré kmeny obývali, a část byla zase pro obnovu parků, kde by třeba ponechaná torza bránila výsadbě nových stromů. Vždycky se nakonec nějak dohodli, část suchých torz zůstala stát (po bezpečnostním řezu) tak jak byla, jiné uvolnily místo novým výsadbám a zůstaly třeba ležet na zemi, kde po nich mohly lézt děti a staré suché kmeny tak dostaly novou mízu.

Obnova sadů

Zajímavé je, že kolegové, kteří hájili životní prostor živočichy, někdy působili na mě coby relativně nepoučeného člověka poměrně radikálně. V případě starých sadů totiž při jejich obnově nejenže uvolňovali zarostlé ovocné stromy- tedy vyřezávali masivně křoví a náletové dřeviny, ale taky káceli přestárlé ovocné stromy a ochotně sázeli nové.

Obnova parků

A to nejen v sadech. Takové severní svahy vrchu Vítkov, předtím, že prošly údržbou, jakou městský park (v tomto případě spíš les) vyžaduje, připomínaly spíš džungli a zřídkakdo by do nich zavítal. Přitom na tomto svahu rostou třeba i duby a pod nimi je travička, no prostě krásná hodně skrytá místa. Když se svah prořezal, najednou byl vidět Karlín, místa dříve skrytá či skoro nebezpečně nepřístupná se objevila a svah začal být součastí prostoru, který lidé při návštěvě mohou využít. A o to tak nějak ve městě jde, ne? Aby prostor mohli využívat lidé.

obnova alejí

Taková městská alej, která se zpravidla sází najednou, také v jeden čas dožívá. Většinou je to hodně bolestné pro ty, co stromy mají rádi. V ten okamžik, kdy už je vhodné alej nahradit (předtím, než začnou jednotlivé stromy odcházet postupně a alej se „rozpadá“, řídne), totiž musí přijít „radikální řez“ – aby bylo možné alej vysadit znovu. Je pravda, že z nové vzrostlé aleje se budou radovat až naši potomci. Ale pokud tu obnovu neuděláme včas, nebudeme se už z  krásné aleje radovat ani my, ale ani naši potomci. Jakmile se alej začne rozpadat, je nutné pečlivě zvážit, kolik času mají zbylé stromy a jestli není lepší ji nahradit celou...

Prokopák

Jiná příklad je třeba Prokopské údolí. Kladeňáci znají spíš Šárku, ale „Prokopák“ se jí charakterem podobá. Dříve se tu samozřejmě pásl dobytek. Moment. Dříve? On se tu pase i dnes. Jen už není místních pastevců, ale patří přímo hlavnímu městu. Proč? No protože pastva podporuje jednak určitý druh bylin, které bez ní mizí, jednak je to celkem zajímavá věc, když se po práci jedete projet na kole a najdete stádo ovcí uprostřed města – a jednak se to nemusí tolik sekat. Druhá zajímavost z tohoto údolí je, že samozřejmě dřív lidé krajinu využívali více, sekali trávu pro králíky v každé škarpě, měli zmíněný dobytek. Dnes už ne. Údolí začalo zarůstat trnkami, hlohy, šípky- a louky mizely. Pak se ovšem péče o údolí chopil jeden z přírodně založených kolegů- a světe div se, začal mýtit keře, domov pro ptáky. I když mýtil každý rok pěknou plochu, keřů bylo pořád hodně, bodejť by ne, údolí je rozsáhlé a životního prostoru i při obnově luk ptákům příliš neubylo. A lidé se mohou dnes kochat nádhernými loukami a výhledy namísto poutí mezi stěnami trnek a šípků.

Na Kladně

Nepřipomíná vám to některé kladenské sady? Mně tedy ano, třeba zarostlou Bukovku pod ulicí Pod zámkem nebo  motyčínskou Líšnici atd. Relativně donedávna tak vypadalo i Sítenské údolí. Je fakt, že kdyby bylo na mě, asi bych byla taky pro, aby se ještě prořezalo víc - protože některá temná místečka moc přítomnost lidí nepodporují. A přitom je to v podstatě jediný regulérní městský park. Ostatní jsou rozlohou spíše parčíky...Další sady zatím na svou obnovu čekají a zarůstají víc a víc.

Nic ani moc

Můj osobní dojem je, že se tady moc nesází a moc nekácí, tak to máme asi všechno v dobrém stavu. Tenhle dojem ale může přetrvat jenom do té doby, než si člověk prohlédně pasport zeleně. To je taková mapa, kde jsou údaje o kondici stromů z různých pohledů. Stupnice všech kriterií má jedno výsledné číslo celkového hodnocení a v mapě se stromy, které jsou „na odpis“, projevují červeně. Těch červených je v některých částech města odhadem na první pohled tak polovina. Takže tady asi zaspáváme.

Takže?

Aby bylo jasno, nepodporuji nějaké holoseční hospodaření. Ale myslím, že bychom si měli uvědomit, že kácení, probírky, zmlazování keřů a podobné činnosti prostě k péči o (nejen) městskou zeleň patří, bez nich se nedají obnovovat výsadby a mladé stromy ani nemají šanci se v konkurenci houštin rozvíjet tak, aby z nich byly pěkné vzrostlé kusy. Příštím generacím bychom měli odkázat množství výsadeb v takovém prostředí, kde vzejdou a zastíní i zkrášlí Kladno. Dnešní trend je spíš nechat Kladno zarůst keři a nechat dožít bez jakéhokoli zásahu všechny stromy, ať už jsou na vhodných místech nebo ne.

Městská zeleň se od té krajinné liší, je v ní kromě jiných živočichů totiž docela dost lidí. A o městských lesích zase třeba jindy.