Jednu mrtvolku, prosím

  Stavil jsem se pro nákup v supermarketu a ukecaná prodavačka si pro sebe komentovala každou položku. "2 okurky, pomeranče síť, 3 piva, jedna mrtvolka …“ Trochu jsem se nad tím zamyslel.

  Samozřejmě je nám každému (masožravci) jasné, že jíme mrtvoly.

  Jenže tím jak je nemusíme a mnohdy ani neumíme zabíjet, celý proces získává trochu strašidelné obrysy, které jsou však léty konzumace grilovaných, vařených a restovaných pochoutek značně v pozadí.

  Když dlabu kuře, utrhnu si stehno. Jen to lupne. Vložím šťavnaté sousto do úst a libuju si nad tou propečenou křupavou kůžičkou. Obírám kosti, trhám šlachy, mňam.

  Přivedlo mne to k zamyšlení. Ano, maso jím, dokonce se musím přiznat ke zvýšené konzumaci oproti průměru. Myslím, že mnoho bezmasích dní v roce by jste u mě nenalezli.

  Ale zabil jsem někdy zvíře?

  Přijde mi, že pokud jsem pravidelný konzument masa a hodlám v tom pokračovat, měl bych být schopen milé zvíře uhnat a zakrouhnout dříve, než si na něm pochutnám. Tak jak to bylo zvykem v prehistorii a tak jak je to myslím správně.

  Úvaha ale pokračuje ještě dál, protože odpověď na otázku zda jsem zabil zní : ANO.

  Zvěř si dovolím rozdělit do několika kategorií:

  1. Běžně zabíjená:

     Komár, ovád, moucha, škvor, pavouk, mol, larva, krysa, blecha, klíště, …

  2. Konzumovaná:

     Kuře, husa, kachna, vepř, kráva, jehně, srnec, zajíc, králík, kanec, ryby, dokonce i koně

  3. Společensky nepřípustná:

    Pes, kočka, morče, papoušek a mnohá další

  4. Nepředstavitelná:

    Chráněná zvířata, lidé

  Toliko k vytváření kategorií.

  Je jasné že zvířata zabíjíme. Nejsme býložravci, abychom se celej život krmili petrželí, paprikou, brokolicí a kapustou (všechno moje oblíbená zelenina). Proto je potřeba občas sníst nějaké to sousto masíčka. A nebudeme si snad nalhávat, že to není chutné.

  Ale takovej pavouk nebo šváb by se (minimálně v našich končinách) konzumoval opravdu těžko. Ne že by to nešlo, ale minimálně náš zrak na to není připraven (možná v nějaké sekané).

  Nechci tady však propagovat konzumaci hmyzu a škůdců z kategorie bežně zabíjených, jen si myslím že pokud konzumujeme zvěř z dvojky, měli bychom jí umět zabít a dále nevidím důvod proč teoreticky nepřidat i kategorii třetí. Jsou lidé, kteří se něštítí nakouknout i do čtvrté kategorie, ale to je na jinej článek z oboru kriminalistiky.

  Že se vám hnusí myšlenka pochoutky v podobě vařené kočičky? Že by jste nezakrouhli svého ratlíka kvůli drobné obíračce ke svačině?

  Já taky ne! A vím proč!

  Tato zvířata jsme si pustili blíže k tělu, hodí se nám, zvykli jsme si na ně. Ale není rozdíl zabít prase a psa.

  Zkusme se nad tím zamyslet. Osobně jsem si dal předsevzetí, že aspoň nějakého toho králíka krouhnu … A když to nedokážu? Asi bych měl přestat jíst maso!

  Co vy ostatní?

  A co milé ženy a dívky?