Momentálně jsem v 38tt těhotenství, což znamená, že příchod nového človíčka na svět se kvapem blíží, já jsem z toho celá nesvá jelikož je to mé první dítě nepočítaje kočičky .... :-) hh
Tak maminky asi to znáte každá jinak, ty které prožívaly tyto radostné chvíle plné pastí a strastí ...
Říká se, že těhotenství je nejkrásnějším období ženy, nebo tedy mělo by být, ale je tomu skutečně tak?
Možná v porovnání s tím co příjde, až toho hemžícího se aliena vypudíte - je to možné....
Ruku na srdce! Za sebe říkám "já už to nezvládám", nejenže na mne teď doléhá tíha toho, že každou chvíli můžu odjet rodit, ale celé to těhotenství byl jeden zdlouhavý náročný proces zahrávající si s mou už tak narušenou psychikou. hh! :-)
Ve chvíli kdy jsem se dozvěděla, že jsem "v tom" tak jsem nedokázala ani mluvit, s opicí pověšenou kolem krku (jelikož jsem den předtím slavila narozeniny) jsem neustále vyhlížejíc příchod pravidelné periody, nezmohla na nic jiného, než si udělat těhotenský test. A ejhle on byl pozitivní... Můj těžkopádně naladěný přítel, válící své bezmocné poloopilé tělo s jedním okem otevřeným, vůbec netušil co po něm chci, nebo co mu snad říct chci .... Test mluvil jasně... Jsme rodiče... "no ty vole" ....
První trimestr těhotenství tedy proběhl dosti rychle, počínaje nějaké ty nevolnosti, oslabené tělo, které pořád žadonilo o spánek, přes útrapy bolavých a nalívajících se prs to opravdu rychle uteklo.
Vzhledem k tomu, že jsem byla přiřazena do "rizikového těhotenství" tak jsem musela dojíždět na kontroly každé 3 týdny. Miminko je v tomto trimestru ještě opravdu malé, takže jsem celou dobu byla jako na trní, protože jednu kontrolu nešlo nic vidět, po-té se zase špatně otočilo, následně už bylo dosti velké aby bylo vidět co potřebují... Co dodat... Ale fakt to rychle uteklo ... :-) hh!
Druhý trimestr těhotenství byly ty nejkrásnější chvíle za celou dobu. Nic nebolí, hormony a spánkový deficit se urovná... Vy máte pocit, že jste ušla opravdu velký kus cesty, teď už se přeci nemůže nic stát, miminko krásně roste a přibírá... I když má ve 21 týdnu pouhých 400g ... :-) Na tento trimestr vzpomínám moc ráda, jelikož jsem konečně s klidným vědomím mohla vzít do ruky prázdný deník a zaplnit ho krásnými vzpomínkami, poznámkami, obrázky, fotkami našeho miminka a pro naše miminko.
Třetí trimest těhotenství tak a teď už to začíná být opravdu vážné. Tělo se Vám začne plnit přebytečnou vodou a tukem ... Jestliže jste nepřibrala alespoň 15 kilo tak je někde chyba, protože jak jinak je možné, že to tričko, které jste ještě minulý týden směle venčila, dnes musí zůstat ležet v pytly s nápisem "až za 3 měsíce" ... Od 30tt mi začaly bolesti stydké kosti, takže jakákoliv forma chůze pro mě je naprostým utrpením. Miminko se hlásí čile o své místo v pupku, takže pozorujete jak se hýbe, kde vás kopne, nazýváte ho malým fotbalistou, nebo tanečnicí.
Jenže ono takové pohyby s narůstajícími týdny nejsou nic jiného, než nepohodlí, natahování už tak neelastické kůže a dušnost.
Do 35tt jsem si myslela naivně, že nemám ani jednu strii na pupku, no jo, ale to jsem ho neprohlížela zespod - vidím ho jen hezky zhora, kde není ani jizvička, ale to co se děje bez mého dohledu si žije svým vlastním životem - můžete mazat čím jen chcete - krémy, oleje, vitamíny .... hov*o z toho :-) hh!
No a teď už jen čekám a čekám .....
>>na závěr vás chci opět upozornit, že psaní je pro mě spíše uvolnění a relax, nedělám to profesionálně, ani nestuduji žurnalistiku - tudíž se může stát, že nehledím na správný slovosled, skladbu vět, nebo, že se mi sem tam vloudí nějaká pravopisná chyba, mým účelem a cílem je spíše lidi pobavit a nechat je si jen tak něco na odreagování počíst<<
