Přiznám se, že ve věci koronaviru plně důvěřuji doktorce Soni Pekové. Má jedinečné odborné zaměření. Vystudovala takovou kombinaci oborů, jako by odjakživa počítala s dobou koronavirovou. S takovým vzděláním vidí virům do karet.
Doktorka Peková řekla, že virus je svými mutacemi poněkud nápadný. A ty mutace zasáhly takovou oblast v těle viru, která je na nějakou tu mutaci spíše vzácná. Čili virus je asi umělý.
Takže jsem usoudila, že se promořovat nechci. Nebudu se dobrovolně promořovat nějakým umělým paskvilem; není navíc jisté, jestli mě prodělání této nemoci ochrání před opakovanou infekcí. A za další - jak jsem pochopila, podobných virů může být uměle vytvořeno nekonečně mnoho. Toto "lego" (umělé upravování virů) je prý hra až trapně jednoduchá, a oblast není regulovaná žádným kodexem. Ničím.
Takže bych se mohla už za půl roku "promořovat" nějakým dalším pseudovirem. Je to nekonečné. A připadá mně to jako trénovat žaludek na konzumaci DDT...
Problém trochu nastal s mými přáteli. Člověk poznal lidi, to je fakt...
Například Max. Chtěl promořovat lidi. Hrdě prohlásil, že Covid19 už nejmíň dvakrát prodělal. Na testech nebyl, pochopitelně. Rozhodl se udělat svým přátelům tu službu, že je promoří. Je to v jejich zájmu. Problematiku epidemiologie, infektologie a molekulární genetiky uchopil s vervou své specializace důlního elektrikáře. Zrada byla v tom, že už nepracuje v dole, ale vlastní obchod s potravinami. Bylo jasné, že když doplňuje zboží, má na srdci opět blaho těch, kdo ještě Covid nepochytili. Navíc když mě uviděl, nadšeně odkládal roušku a vyrážel mě poprskat.
Místo nákupu potravin jsem se zachránila útěkem.
Situace byla zajímavá hlavně tím, že Max je člověk nadmíru citlivý a miluje svobodu. Vždycky jsem si myslela, že svobodu pro všechny. Aspoň tedy ty roky, co ho znám, to tak vypadalo... Fundamenty nesnášel. Tedy ty náboženské.
Až teprve doba koronavirová... Umožnila mu najít spásnou pravdu pro všechny. A pro záchranu ostatních se nasadil. Bohužel se ho začala bát i vlastní rodina.
Každá doba má své mučedníky a nepochopené hrdiny...
