Dovolím si snad jen několik poznámek k uvedení hry Olivera Frljiče na scéně Národního divadla v Brně, které je plánováno na druhou polovinu května.
Jak je již známo, obsahem hry je - kromě jiného - scéna, kdy Ježíš Nazaretský znásilňuje muslimskou ženu.
Politikové jsou dnes v rozpacích: jak postupovat? Zakázat uvedení takové hry na scénu? Zasahovat do svobody umění? Vždyť by to mohlo být v rozporu s demokratickými principy státu!
Myslím, že se trápí zbytečně; protože v tomto případě o umění nejde. Nejde-li přímo o výplod ochořelé duše a mysli autora, pak jde o provokaci a urážku. Nic víc. Špinění kreditu vysoce morálního člověka není uměním. Je to pouhá potřeba člověka, který neprožívá svou vlastní totožnost; proto rád přepisuje totožnosti druhých - zejména těch, kdo ho převyšují nejvíce. Takové přímo nesnáší. Nemá rád bílý sníh; čím je bělejší, tím větší je autorova potřeba metání vlastního lejna. Inscenace Naše násilí a vaše násilí není rozhodně nějakou výjimkou z "díla" Olivera Frljiče. Zdá se, že se uspokojuje tímto způsobem často a rád.
Faktem ovšem je, že když v Polsku uváděl inscenaci, v níž se oddává papež Jan Pavel II. orálnímu sexu, použil pouze sochu, nikoliv herce. To v České republice má evidentně více kuráže! (Jelikož Poláci hru - mírně řečeno - nestrávili, psal O. Frljič ihned prezidentovi Evropské komise. Žaloval. Co prý je v Polsku možné! Co je v inscenaci možné, neřešil.)
Jestliže hra Naše násilí a vaše násilí bude v Brně uvedena, nepřinese nejspíš do české společnosti dobré ovoce. (Ale zase - bude čitelné, jak na tom naše společnost je, a v jakém stupni rozkladu se nachází. Možná to někdo potřebuje vědět...? A O. Frljič je jen lakmusovým papírkem.)
Takže se nelze divit křesťanům, kteří proti uvedení hry Naše násilí a vaše násilí protestují. Nejen že se cítí být dědici Ježíšovými (pro jednoduchost odhlédněme od hlubších duchovních obsahů), ale mnozí z nich by protestovali i proti obdobné inscenaci, v níž by bylo namísto Ježíše zneužito jméno jiné bezúhonné nebo dokonce morálně vysoce vyspělé osoby. Prostě proto, že takový děj je hluboce lživý a sprostý. Dehonestující a vulgární. Je pravým opakem toho, jak to ve skutečnosti bylo.
A proti takové divadelní hře by měli protestovat nejen křesťané, ale všichni lidé, kterým není morálka cizí.
Protože taková divadelní hra je významným krokem k dalšímu nekontrolovatelnému morálnímu úpadku společnosti a k její smrti.
Jinak se jednoho dne může také stát, že bude na popud některého svobodomyslného umělce vyhlášena celonárodní (demokratická!) soutěž: ráno vyjdeme před své domy s nočníky a budeme se vzájemně častovat jejich obsahem. Prostě v rámci umělecké licence. V rámci demokracie a svobody.
Řekne-li ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser, že je to umění, pak to jistě umění bude. Už jen proto, že to řeknou taky všichni členové dramaturgické rady festivalu Divadelní svět Brno. Jsou to erudovaní odborníci, kteří vedou o každém představení dlouhé diskuse. Proto to bude umění.
Bude to bezprostřední a zábavné.
A pokud se to někomu nelíbí, nemusí hru hrát. To zajisté potvrdí i mluvčí Brna pan Poňuchálek.
Takový člověk, který nemá o tuto hru zájem, ať jde klidně do práce a nebo nakoupit.
Bude-li mít krapet štěstí, třeba ho nic netrefí.
