Ohledně výzkumu v IKEM, byla to studie, na základě které se mělo rozhodovat, který pacient kardiologie má být spíše podroben angioplastice nebo bypassu. Omlouvám se za případné nepřesně údaje, nejsem lékař a uběhlo již 30let. Zajímavé bylo, že jsme byli tenkrát jedinými účastníky v té studii ve střední Evropě a dostali jsme se do ní hned po revoluci v 89 skrze šéfa výpočetního střediska v IKEM, který se zúčastnil jakési konference v USA a bylo. Já byla pouhopouhých zadavatelem dát, přičemž vtipné bylo, že nebyl k dispozici žádný manuál v češtině. Padlo to na mě, že jsem byla jediným zaměstnancem u PC (samozřejmě kromě programátorů), který uměl jakžtakž anglicky. Bylo to celé takové dělané na koleni, lékaři vlastně také úplně nevěděli jaké údaje tam zadávat a občas bylo komické, když jsem z nich dolovala data, o kterých jsem nic nevěděla, ale program mne bez jejich zadání nepustil dál. Byl to pravěk. Ještě bylo zábavné, když jsem asi po 6letech odcházela z IKEMu a chtěli po mně, abych to někoho naučila. To nebylo možné, vše jsem se naučila metodou pokus omyl, pustí, nepustí. Spoustu věcí jsem dělala intuitivně, naučit to někoho nebylo možné. Ani nevím, jak to po mém odchodu dopadlo.

Máte pravdu, paměť je ošidná. Bylo to XT s černobílým monitorem a 20MB HD. Tenkrát jsme ho získali od někoho z Rakouska a byl to poklad na psaní technických zpráv. 🤭

z celeho vseho clanku me nejvice zaujalo tech nekolik poznamek o Vasi mamince. Uplne me to elektrizovalo. Nebyl by nejaky kontakt. Treba na tu Vasi spolecnou budouci firmu?

Já jsem sice vlastnil ZX 81 (předchůdce ZX Spectrum), ale ani jeden z nich neměl vlastní obrazovku - připojovaly se k TV přijímači (u nás většinou k přenosnému TVP Merkur). Jinak kvituji váš zájem o historii výpočetní techniky u nás. Já jsem začínal na Tesle 200 a tabelátory, děrné štítky, později děrné pásky, mám v živé paměti, stejně jako PC bez harddisků, které měly jen dvě šachty A: B: na 5.25" diskety s kapacitou 360 (později 720) KB. Když jsme dostali poprvé PC se 40MB harddiskem, chodili jsme se na to dívat jako na svátost. Jinak ty sloupcové bloky (také jsem je měl v oblibě) v Text602 byly umožněny jen díky tomu, že tento textový editor neměl proporciální písmo.

Já na to šel jinak. V r. 1975 jsem z běžných TTL MSI obvodů sestavil na prkně fungující mikropočítač, později doplněný připojením na TV a nahráváním na kazeťák.

Mělo to jednu výhodu - musel jsem vědět, jak a proč to funguje.

Pak další větší mašinku s 8080 a posléze se Z80.

Pokud by někoho zajímaly podrobnosti, napíšu.

Přeji vám paní /či slečno?/ autorko dobrý den i v den Státního svátku a mám k vašemu článku malou technickou poznámku. Člověk je tvor omylný a tak bych si dovolil vám doporučit si ještě před zveřejněním článku jeho znění minimálně 2x přečíst. Já to dělám také. Tak by se vám jaksi vůbec nemohlo stát - jako se vám to podařilo hned na začátku několikrát, že jste si do znění článku zbytečně "nasekala" spoustu chyb - a to zejména při nesprávném řazení písmen. Přeji pěkný zbytek dne a zdravím vás.

Pane kolego, to řazení písmenek nebrání tomu, aby šlo text pochopit. Já když jsem to četl, tak mi takové to v hlavě automaticky písmenka srovnalo, takže jsem to ani nezaznamenal jako rušivé.