Someliérský kurz a létající kanapky

Someliérský kurz můžu jenom doporučit. Sama mám právě jeden takový víkendový za sebou a jsem nadšená. A proč něco takového vůbec podstupovat? Protože máte rádi víno, dostanete kurz k narozeninám od kolegů, vytáhne vás vaše drahá polovička nebo kamarádka, nevíte o víně zhola nic a chcete se dozvědět víc… Důvodů jsou miliony.  Po večírku, kterým naše firma slavila dvacetiletou přítomnost na českém trhu, mě napadá ještě jeden. Kolegyně Miládka by mohla vyprávět. Kde jí je teď ale asi konec?

rgbstock free stock photos

To už je ovšem jiná historie. Teď si tedy alespoň představte (podobnost jmen a okolností čistě náhodná), jak se všichni sjíždějí do jednoho nejmenovaného prestižního hotelu v Praze. Miládka, která u nás tehdy pracovala jako exekutivní asistentka pana generálního, právě dokončila výkazy pracovních hodin všech zaměstnanců, dopsala pěkný a čtivý článek na firemní Facebook, objednala pro říďu letenku do Istanbulu a jen tak tak, že stihla zarezervovat konferenčku na pondělní snídani top managementu. Vždy musela být výkonná, dokonalá, zkrátka po všech stránkách na jedničku. A to Miládka byla. Vždycky. Lodičky na jehle, suknička, i kdyby bylo venku mínus dvacet, účes, jako kdyby právě vyběhla od kadeřníka. Takže teď ještě rychle přepudrovat nos, rudou rtěnkou obtáhnout rty a honem na večírek. Musí tam být jako první, vždyť celou akci zařizovala! Je třeba zkontrolovat catering, instruovat fotografa a domluvit vyúčtování s manažerem hotelu. 

Celá udýchaná doběhne do haly. Vše je jak má být, směrovky se špičkově vyvedenou grafikou ukazují správně do velkého sálu. Teď výtahem do pátého patra. Jen tak mimochodem – kdo by vůbec tušil, jaká skrývá výtah úskalí! Tuhle položku Miládka podcenila, ale jistě se poučí do budoucna. V tomhle výtahu byly totiž instalovány kamery a pan Rypáček z ostrahy (který s potěšením výstupy monitorovacích zařízení celého hotelu, a výtahu zvlášť, sleduje) by mohl vyprávět! V tom výtahu se dělo už všechno. Ano, opravdu VŠECHNO! Miládka si ale jen mírně vykasala sukničku a poupravila šev na silonkách.

Další chybou na jinak dokonale zorganizované akci bylo nabízet hned u výtahu jednohubky. Jen si to představte! Vystoupíte z výtahu, do jedné ruky vám sličná hosteska vsune šumivé víno Crémant, do druhé vám další slečna vnutí precizně vykrajované jednohubky s lososem na ručně vyřezávané špejličce. Nezbude vám nic jiného, než špejličku okamžitě vrazit do pusy, protože si tím jednak uvolníte jednu ruku a jednak zabráníte tomu, aby jednohubka sklouzla na zem.

Na fotografiích u výtahu, které na Miládčin pokyn najatý fotograf hned zčerstva dělal, tím pádem všichni ukazovali šestky nahoře. Někteří tedy pravda ne, protože (jen si to představte!) je v dnešní době rozvinuté estetické stomatologie ani neměli, jiní dokonce předváděli předpotopní amalgánové plomby! Ostuda!

To ovšem v tu chvíli Miládce nedošlo. Ostatně, byla to jen drobná kosmetická vada. Postoupila dál, dopila lehounce šumivý Crémant, jehož jemné luxusní krémové pěny na hladince si ani nevšimla a popadla další volnou skleničku bílého. A právě teď měla být ostražitá. Kdyby, tak jako já, absolvovala someliérský kurz, už po krátkém zakroužení lahodným mokem a efektním naklonění sklenky by zjistila, že se jedná o víno kvalitní. To víno by při stékání po stěně skleničky totiž předvedlo tak efektní „záclony“ (neboli viskozitu), až by jí muselo být jasné, že má aspoň 14,5 % alkoholu. A to je u bílého vína opravdu hodně! Musela by si uvědomit, že dneska nestihla ani oběd a že když si dá ještě další dvě sklenky (což opravdu udělala!), může to mít zcela nedozírné následky.

Nebudu to natahovat. Dorazili úplně všichni. Generální, obchodní a marketingový ředitel, ředitel pro celou střední a východní Evropu i celá účtárna. Po úvodním projevu velkého šéfa se efektně rozhrnula umělá stěna, za kterou stály stoly prohýbající se pod těmi nevybranějšími lahůdkami. Miládka si vzpomněla, že vlastně nic nejedla a má obrovský hlad. Posilněná alkoholem se zcela proti bontonu vydala svižným krokem k občerstvení jako první, při trochu vratké chůzi jí podjel podpatek a Miládka v tu chvíli ztratila kontrolu nejen nad svým tělem, ale i celou slavnostní párty. Katastrofě chtěla duchapřítomně zabránit všemi prostředky (a naleštěná podlaha byla jednoznačně proti ní), takže se v letu zachytila ubrusu na cateringovém stole, pak druhého ubrusu a třetího. Vzduchem létaly kanapky, plátky marinovaného tuňáka, obložené chlebíčky, krevety na bílém víně, asietky, vybrané francouzské sýry i minidezerty.

Když teď nad tím přemýšlím, viděla jsem ji naposledy, jak se po čtyřech odplazila kamsi do rohu. Od toho večera se v práci už neukázala a ve vší tichosti se s šéfem dohodla na ukončení pracovního poměru. Je to škoda. Byla to dáma se smyslem pro detail. Ty holky, co nastoupily po ní, jí nesahají ani po kotníky. Jen ten základní someliérský kurz jí chyběl…