Mnoho lidí považuje z různých důvodů svobodu člověka rozhodovat o vlastním životě za nejvyšší hodnotu, o kterou každý slušný člověk musí usilovat. Zároveň je řadě lidí zřejmé, že právo na soukromé vlastnictví je přímým důsledkem existence práva člověka na jeho vlastní život. Těmto lidem je rovněž jasné, že mluvit o lidské společnosti, solidaritě s nemocnými či starými, mravnosti a projevech lidského soucitu lze pouze v kontextu svobodné lidské vůle. Jen člověk, který z vlastní vůle (a nikoli z donucení) pomůže jinému člověku, jemuž osud nepřeje, může být považován za ctnostného; jen člověka, který se může chovat nemravně, ale nechová se tak, lze považovat za mravného.  Pokud vyjdeme z morálky pak nám nezbývá nic jiného, než přijmout fakt, že Stát = zlo a politici nejsou nic jiného než zločinci.

Stát nemusí být nutně zlo, záleží na jeho organizaci. Nastavují-li pravidla zločinci v politických funkcích, je stát zločinný. Aby tomu tak nebylo, je nutné udělat krok, ve kterém do rozhodujících politických funkcí dostaneme ty, kteří dokáží nastavit systém tak, aby byl co nejvíce odolný vůči zločincům ovlivňujícím věci veřejné a současně, aby zachoval co nejvyšší míru svobod občanů. To není jednoduché, jelikož mnoho lidé si myslí, že cinkání klíči byla revoluce a zlo za ně odstraní nebo potlačí nějaký mesiáš. Tak to nefunguje.

Napsal jste to moc pěkně, ale s poslední větou souhlasit nemohu. Politici nemusí být nutně zločinci, to bychom nepotřebovali volby.

Politika samozřejmě je obchod, na celém světě. Proto na celém světě vidí politici na volební období dopředu.

Ano, jsou vyjímky. Politici s vizí, mesiášským komplexem. Ti potom prosazují biopaliva, fotovoltaiku, povinné zastoupení žen ve vedení soukromých podniků, ...

Není to ideální, ale já osobně preferuji racionální politiku před cvoky zblblých z ideologií

Pokud budou lidi andělé, pak je úplně jedno, jaké bude společenské uspořádání. Problém je v morálce a také v rozumu a vzdělání. Dobře informovaný racionální volič je schopen donutit elity ke změnám, ale v politice ve velké míře převládají emoce a černobílé vidění. Občan daleko spíš než na rozumný argument slyší na jednoduché úderné heslo. Dalším problémem je, jestli ono Rousseauovo "společné blaho" vůbec existuje, a jestli tato představa není jen zdrojem zla.

Tesat do kamene, karma a .