"Ztiš se.."

Jedna z mých blízkých přítelkyň cvičí jógu a poznává učení východních směrů. Ač já vyznávám křesťanství a snažím se praktikovat zase křesťanská poznání ve svém životě, nemáme problém s výměnou názorů na všechno možné, včetně prožívání "vlastní" víry.

Když jsme se seznamovaly, ptala jsem se jí, jak probíhá její cvičení, co k tomu všechno potřebuje apod. Kromě svého koutku, kde má vystaveného svého Mistra, svíčky, knihy atd. mi popisovala proces, ve kterém se snaží zklidnit, ztišit, aby měla prostor pro vlastní meditaci.

A tehdy mi došlo, že se od ní můžu sama přiučit. Právě ta schopnost ZTIŠIT SE.. K nezaplacení.

"Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle." Žalm 37, 7

"Neboť toto praví Panovník Hospodin, Svatý Izraele: V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství.." Izajáš 30,15

Zdá se mi, že je jakoby čím dál obtížnější vymezit si čas na "chtěné ztišení". Na chvíli, kdy jako křesťan opravdu vypnu televizi, mobil, internet, radio...zavřu oči a hledám nerušené spojení se svým Bohem. Kdy mám zájem slyšet opravdu to, co mi Bůh říká a ne mu vkládat do úst to, co si přeji sama slyšet. Okamžik, kdy řeknu svému egu jasné ne, a dám prostor Někomu jinému. Kdy si jen tak v rychlosti "neprohrkám" text z Bible, aniž bych neměla klid "rozjímat" nad hlubšími souvislostmi.

Možná bych pak byla i v tom "neduchovním" světě více vyrovnanější a klidnější. Ubyly by mi stavy migrény, méně bych stresovala z toho, jestli stihnu vše uklidit, než se moje dítě probere z odpoledního spánku, neměla bych "nervy na špagát" z toho, že zase jednou "nestíhám" dle svých představ. Možná bych pak byla méně výbušná i ve vztahu k lidem okolo mne a vyvarovala se více situacím, ve kterých se chovám jako "slon v porcelánu".

Zajímalo by mne, kdo z vás praktikuje formu určitého "osobního ztišení" a co vám jej pomáhá navodit. A prosím, dotaz není určen pouze pro křesťansky smýšlející. Děkuji.