Tak, a stále se mi nedaří najíst si své "místo na slunci", co se týče práce. Asi začnu věřit panu Drábkovi, že pracovat vlastně ani nechci a schválně se vyhýbám zaměstnaneckému poměru. Anebo nemám dostatek znalostí a dovedností, aby se nějaký ten zaměstnavatel nade mnou "slitoval" a vzal mne pod svá "ochranná křídla"?
Zaměstnání aktivně hledám průběžně od března letošního roku, kdy jsem ještě byla na rodičovské a věděla jsem, že čas "dovolené" se blíží ke svému konci. Zpočátku jsem vyhledávala cíleně pracovní místa odpovídající mé profesi, nicméně poté, co se nezadařilo a upadla jsem v nemilost státu coby evidovaná na ÚP, začínám "snižovat laťku a lovím" i v jiných oblastech.
Nicméně napříč různými obory narážím na obdobné potíže. Prvním problémem asi je, že bydlím na vesnici poblíž malého města, kde bych vztahy - co do sehnání práce apod. - přirovnala k situaci z filmu Báječná léta pod psa. Je tam moment, kdy postava vescnického kádrováka striktně sděluje tatínkovi rodiny, že pokud nebude hrát s místními fotbal, tak prostě "správně nezapadne". Ano, uhodli jste. Já nechodím hrát fotbal ani tenis s těmi "správnými lidmi", navíc nejsem členkou té "správné náboženské skupiny" a tak neoplývám pravděpodobně těmi "správnými vztahy", ať už se jedná o potencionální zaměstnavatele státního sektoru či soukromého.
Další problém spočívá asi v tom, že v našem státě fungují soukromé firmy, které peníze vydělávají nějakým "tajným" způsobem. Pro mne osobně je třeba záhadou kolik kasin se uživí v tak malém státě, jakým náš bezesporu je. Obdobně je pro mne záhadou fungování některých tvz. personálních agentur na zprostředkování práce - minulý týden jsem měla možnost zažít jednání www.spechato.cz/prace: pozvali mne na pohovor do Zlína, kde jsem načas přijela stejně jako další dvě uchazečky a uchazeč. Nikdo nepřišel, telefon pro jistotu nikdo nezvedal, pouze kolegovi - uchazeči došla po půl hodině čekání SMSka: Pohovor zrušen. Tak se ptám, pane Drábku, víte přibližně, kolik financí mne stojí takový "bezva výlet" do Zlína a zpět?
Závažným problémem bude pravděpodobně skutečnost, že nejsem Superman. Tedy vlastně Superwoman. Spousty věcí neumím - třeba pracovat s CNC stroji, ve slévárenství jsem mimo mísu, a IT technologie jsou pro mne záhadou....A tak asi ponesu dát na čele etiketu: Nezaměstnaná matka a manželka, která má právo jít zametat ulice, aby jste jí, vy, pracující, s povzdechem o líných lemrách přispěli na zdravotní a sociální péči. Škoda jen, že to zametání ulice nebudu moci provádět jako plnohodnotné zaměstnání.
A JZD na vsi dál chátrá a chátrá..
