"Pokoj vám."

Jednoduché "přání" Ježíše učedníkům v situaci, kdy se jim poprvé zjevil od svého vzkříšení. Je to zajímavé, nepřál jim ani zdraví, ani štěstí, ani kariéru, peníze...

"Téhož dne večer - prvního dne po sobotě - když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se uprostřed nich a řekl: Pokoj vám." Jan 20:19

Proč právě pokoj? Co je na něm tak důležitého? Poprvé se slovo pokoj objevuje ve Starém Zákoně v souvislosti s Mojžíšem. "Mojžíš vyšel tedy svému tchánovi vstříc, poklonil se a políbil ho. Popřáli si navzájem pokoj a vešli do stanu." Exodus 18:7

Dokážeme si v naší současné době vůbec ještě navzájem popřát pokoj?

Tedy osobně přiznávám, že se dost často chystám za někým nebo někam něco vyřídit, zařídit, vyjednat, a vůbec nepomýšlím na jakékoliv přání pokoje dotyčným. Ba právě naopak - honí se mi hlavou myšlenky typu: "Však já jim ještě ukážu!...No počkej, já ti dám...A jestli zase budou mít nějaký blbý kecy, tak to si teda rozhodně nenechám líbit..atd." Dojdu na místo určení a mezi dveřmi při příchodu utrousím lakonicky: "Dobrý den." Naladěna na tu "správnou komunikační vlnu" se pustím do vyřizování neodkladných záležitostí s patřičným výrazem své vlastní důležitosti. Při odchodu prohodím leckdy už jen zkrácenou verzi: "Nashle."

Kéž by se takové "komunikační dovednosti" vztahovaly "pouze" na úřední, pracovní a jiná formální jednání. Když já to takhle ale většinou mastím i doma. A domov má být přece místo POKOJE. Tak, sakra, kde je ta chyba?! Když už jsem obklopena takovým humbukem každodenního sesuvu katastrof, havárií, rozbrojů, válek, šarvátek...tak doma mám přece cítit pokoj. Nebo ne?

No jo, když ten základní problém vězí vlastně ve mně. Sama uvnitř sebe mám totiž totální chaos - nepokoj. Mám strach, že nedojdou peníze na účet. Mám strach, že přijdu o práci. Mám strach, že ztratím ten kousek "pomyslného štěstíčka" ve studiu. Mám strach, že onemocní můj muž, dítě... Mám strach.....ech, vlastně sama o sebe.

A tak prosím, Bože, dej mi sílu navzdory strachu o své vlastní já, abych dokázala lidem ve svém okolí přát to, co nám sám přeješ.

"Když vstoupíte do domu (domů!, do zaměstnání, na návštěvu, do školy, na úřad...), řekněte: Pokoj vám." Matouš 10:12