A je to zase tady - hledám práci. Coby absolventka jsem nebyla zajímavá pro zaměstnavatele, protože jsem neměla dostatečnou praxi. Coby matka nejsem zajímavá, protože mám "terpve" jedno dítě.."kdy plánujete další?..a co když bude dítě nemocné?"
Betty
No, a když tak obhlížím nabízená volná pracovní místa, která přicházejí v rámci mých schopností, znalostí a časových možností v úvahu..tedy ten plat, ehm? 10 000kč/obchodní referent. Prodavačka na 6hodin denně/ 56kč/hodinu. Sociální pracovnice 12 000kč. No neberte to!...Co myslíte, chlap by za tohle na stejným místě pracoval?
Tak přemýšlím nad tím, nakolik je možná "rovnoprávnost". Třeba v tom, když ženská tráví spoustu času s dítětem/dětmi, dělá práci, která není finančně příliš oceněná a tím pádem dostane na "stará kolena" nižší výměr důchodu než většina mužů. Jo, vzhledem k tomu, že v budoucnu stejně žádná penze nebude, tak si mám dávat bokem peníze sama - třeba penzijní připojištění (na tom fakt "vydělám"!!)..nebo investovat do fondů (je tam nějaká záruka?)..že by koupit realitu a dožívat z pronájmu? No jo, ale kde na to všechno mám vzít, když chci splatit hypotéku na bydlení, platit děcku studia a udržovat aspoň jakýs takýs standard, abychom se vyhli nálepce "socky"?
Jak řekla jedna z mých bývalých spolužaček ze základky: "Já žádné děti nechci. Spočítala jsem si to, a výjde to moc draho." (Ano, je to vystudovaná Ing.ekonomie, která tráví v zaměstnání většinu svého času, za což pobírá plat, který jí upřímně závidím.) No co, mám co jsem chtěla - rodinu. Tak přece nemůžu čekat, že budu vydělávat náš český "průměrný plat", nebo ano?
Přemýšlím nad tím, kam ta naše společnost má namířeno. Ví to aspoň někdo z nás?
p.s. Těm, co mají rádi ucelenou úvahu s jasným vyústěním - I´m very sorry...většinou jsem pozitivně smýšlející realista s vírou v srdci, ale i ti mívají "své dny"..
