Cyklo sezona začala. A tak jsme se kamarádkou Lenkou vydaly kolmo zdolat po hlavní cestě jeden z blízkých vrcholů-Tesák. Kdo zná, ví, že stoupák k Liškárně je záhul, nejen pro nás ženy "krev a mlíko"...
S řazením 1 - 1 až 1 - 2 jsme postupně supěly směrem k vrcholu kopce. Asi v polovině cesty jsme potkaly na zemi použitou roušku na ústa, nos. Takovou tu z lékárny za pár kaček, určitě víte o jakou jde -jednorázovka. Lenka pronesla: "Hele, rouška..tady?!" Suše jsem odvětila: "Neprojel tudy už před náma Em.?" Obě jsme se začaly řechtat, málem jsme spadly z kola. Jedná se o našeho společného známého, který si roušku nasazuje když jde pročistit kamna apod.
Jely jsme dál. Po pár metrech nás předjelo osobní auto poněkud rychleji, tudíž se zvedla vlna prachu a kamínku ležících u krajnic - neuklizený posyp ze zimy (jak nás informoval kámoš, údajně služby zjistily, že je vyjde levněji tento pozůstatek po zimní údržbě cest neuklízet, nechat jej tak nějak vymizet "do prázdna" a na další sezonu koupit nové kamínky..). Snažíc se na kole zastavit na chvíli dech a přivřít co nejvíce oči, jsem k Lence vyslala myšlenku:" Poslouchej, začínám chápat, proč tam ta rouška ležela...příště bychom si je měly vzít s sebou, ne?"
O pár dnů později jsme si cyklovýšlap na Tesák zopakovaly - nicméně jinou, lesní cestou. Do poloviny byla cesta super, druhá polovina byla poznamenaná probíhající těžbou dřeva, o které jsme samozřejmě neměly tušení. Ale přece to v půli nevzdáme. Tak jsme zbylou část trasy došly pěšky, tlačíc kola přes bahno, větve. Při sjezdu z Tesáku dolů, již po hlavní cestě, nám od kola odlétávaly kusy bahna, kamínků z lesa.
"Lenko, neměly bychom si k těm rouškám ještě pořídit takový ty plavecký brýle na gumičku?" Opět jsme se rozchechtaly. Možná bychom to měly zkusit - s rouškou na ústech a plaveckými brýlemi na očích, cyklohelmou na hlavě, sedíc na kolech našich manželů (protože na vlastní cyklovýzbroj nemáme holt prostředky...), bychom zaručeně zvýšily počet cykloúrazů na trase Bystřice pod Hostýnem - Tesák a přilehlé okolí. No co, aspoň by "proficyklisté" měli o čem u piva vyprávět. Představte si tu krásu, namísto: "Hele, víš, jak je tam ten stoupák, tak jsem si to valil dolů a najednou srnka..tam jsem byl v nemocnici s klíční kostí..", anebo: "Tož sem se vracel domů z práce, švihnul sem to tamtou zkratkou, však víš, a najednou takový špalek ve špicách..vidíš ty šrámy?!", mohli by líčit: "Hele, tak jsem si to v sobotu svištěl dolů, a najednou do protívky hekaly na kolech nahoru dvě s rouškama na nose a plaveckýma brýlema na očích..řekni, kdo by to ustál?!":o))
