Byla jsem příjemně překvapená, když jsem měla možnost zúčastnit se Předsilvestrovského posezení 2010 aneb čaje o páté pro všechny v kulturním domě ve Chvalčově. Víte, "čaje o páté" u nás bývají pořádány hlavně seniory seniorům, a tak jsem doufala, že snad (!?) se tam nebudu s manželem a dcerou moc nudit.
Michal Luhan
No nuda to tedy rozhodně nebyla! Během čtyřhodinové taneční zábavy jsem se mohla s naší dvou a půl letou dcerkou vyřádit na parketu, což naše malá náležitě ocenila (nechtěla mě vůbec pouštět ke stolu, abych si sedla..). Do tanečního reje jsme přibrali našeho tatínka, postupně několik sousedů staršího věku i mladší věkové kategorie. O přestávkách jsme shlédli ukázky standardních i latinsko-amerických tanců v provedení párů středního věku, něco málo z dílny břišních tanců místních školaček, humorné vystoupení pěvecké skupiny Paseky nazvané "Nemelem, nemelem" a došlo i na vtipně řešenou tombolu - ceny věnovali samotní účastníci "posezení". Kdo měl chuť, mohl si zakoupit koláčky či chlebíčky na zakousnutí, a dobré vínko i nealko na zapití.
Přemýšlím nad tím, proč je taková "móda" pořádat velké množství akcí na míru věku účastníků. Ale jo, chápu, že na zumbu asi nevyrazí 70letá babička a na metalový koncert asi našeho 80letého souseda taky nedostanu. Tedy aspoň ne u nás ve Chvalčově. Je potřeba, by se vrstevníci scházeli i ve specifických skupinách jako jsou třeba sportovní kluby. Na druhou stranu mám někdy pocit, že to s tím "dělením" až moc přeháníme. Výsledkem je pak tvrdá propagace mládí, krásy, bezbolestného zdraví (!) a "dokonalosti" v médiích, jakoby vše od 30 nahoru bylo něco, co sem už nepatří. Jenže ouvej! Pokud se nestane něco neočekávaného, tak do kategorie 30 + spějeme všichni! (Pamatuji si, jak jsem si v sedmnácti říkala, že až budu mít 28, bude ze mě "stará bréca". No, a už je mi i o něco více a co ze mě je..?To musí posoudit ostatní..:o))
Fandím jak mladým, kteří jsou plní elánu a nevidí "v ničem" problém, tak seniorům, kteří se spokojeně dokážou ohlédnout za svým smysluplným životem a vychutnat si chvíle oddechu stejně jako příležitosti pobavit se s druhými lidmi ať už u dobré kávy, vínka, či na tanečním parketu.
Myslím si, že výše zmíněná akce ukazuje jednu z cest, kterak lze nabourávat zeď předsudků mezi generacemi a jak přirozeně utužovat mezilidské vztahy. A za tohle jsem všem, kteří se na Předsilvestrovském posezení 2010 podíleli, velmi vděčná.
p.s. Tož po těchhle "tanečkách" mě bolely nohy ještě dva dny..uf.:o)
