Co mnozí již dávno tušili, to se včera potvrdilo. Evropská unie je nemocná. A vážně. Nemoc přicházela pomalu a plíživě. Diagnóza? Schizofrenie.
Onemocnění Evropské unie schizofrenií je zcela zřejmé. Stejně jako nemocný člověk, ani EU není schopna zvládat své myšlenkové pochody, vnímat emoce a podněty, adekvátně na ně reagovat. Její projev je charakterizován zmatenou řečí, chováním a paranoidními bludy. Společná Evropa stále častěji nedokáže respektovat svá vlastní pravidla ani ony tři pilíře, o které se po léta opírala. A ty pomalu ztrácejí stabilitu...
Mnohým členům se už nelíbilo opakované pumpování peněz do bezedných rozpočtů Španělska, Itálie nebo Řecka, ani snaha o jejich záchranu v evropské měnové unii. Zatímco jedni si utahovali opasky, aby dodrželi své závazky, tyto státy opakovaně lhaly o svých financích, hospodařily nad své možnosti a nebyly schopny dodržet společná evropská pravidla. Bylo zcela evidentní, že zachránit je, bylo prioritou a snahou hlavně dvou největších evropských hráčů - Německa a Francie... Ekonomickou krizi se sice podařilo nějak zvládnout a Evropa táhla za jeden provaz, jenže teď přichází další, tentokrát uprchlická. A Evropskou unií opět hýbou emoce. Ustojí tuto krizi společná Evropa i tentokrát nebo ji čeká rozpad?
Již několik měsíců musí především středomořské země čelit obrovské vlně migrantů z východu. A Evropa místo toho, aby hájila hranice Schengenského prostoru tak, jak jí velí společná zahraniční a bezpečnostní politika, nasadila vojenské jednotky, bránila své členy před nelegálními migranty, nechává je bez jakýchkoliv kontrol proudit do svého nitra. Ba co víc, zve další a vysílá tím jasné signály "Přijďte!". Oněch 120 000 je pouze začátek. Pokud uprchlíci získají azyl a poté občanství některého z evropských států, přijdou za nimi jejich rodiny. Není divu, že se některé státy cítí ohroženy. Kultura uprchlíků se navíc neslučuje s kulturou evropskou. Například v tom, že v Evropě mají ženy stejná práva jako muži... Včerejším dnem a německým diktátem (rozhodnutím) o povinném přerozdělení těchto běženců dostaly společné pilíře přinejmenším další obrovské trhliny. Jak dlouho ještě dokážou EU nést na svých společných základech, ukáže čas. Tvrdě proti je a za svými zájmy si stojí Maďarsko a Slovensko. Češi sice dělali ramena, ale pak opět ukázali svou malost i to, že umějí mlátit jen prázdnou slámu. Frau Merkel dupla a my jsme zase poslušní. Pokolikáté už v naší historii?
Po včerejšku je však zřejmé jedno. Evropa už nechce stát na společných základech, principu demokracie nebo určité suverenity jednotlivých členských států. Evropa se přesouvá směrem k mocným. K diktátu arogance moci a síly. Jedině tak totiž může zvládnout přerozdělení nezvladatelné migrační vlny. Evropa už nejsme MY, Evropa je Německo!
