Vyhrála jsem nad AI asistentkou Evičkou!

Moje výhra nad ní mě dostala z prekérní situace. Mailem mi totiž bylo oznámeno, že od konce dubna budu platit nové mobilní internetové služby. Já je ale nepotřebuju. Záměrně totiž nemám v mobilu internet.

Musím se přiznat, že jsem věrná v mnoha směrech. Například pořád bydlím v Kolíně, kde jsem se v Husově ulici č.p. 49, narodila. Stále jsem u VZP a nezměnila jsem ji ani v devadesátkách, když z ní ostatní přecházeli k novým pojišťovnách, aby se časem zase vrátili. U divadla jsem od roku 1968 a někdy mám pocit, že už jsem do prken, co znamenají svět, vrostlá. S panem Fuchsem jsem 45 let a nedivím se, že jsem letos na toto výročí zapomněla. A také jsem nikdy nezměnila svého mobilního operátora, u kterého jsem od jeho začátků.

Se svým mobilním operátorem to mám jako s některým členem rodiny. Vím, že mě občas naštve, ale také vím, že se s ním pokaždé domluvím. Jako například, když mi zvedl účet o pár stovek, protože přidal silnější internet do mého mobilu a do mobilu mé tchyně, který jsem měla na svém účtu. Co k tomu říct? Já internet v mobilu nemám a tchyni v té době bylo 95 a telefon jsme spolu používaly pouze na to, abych jí několikrát za den z Kolína do Jablonce, volala. Když jsem to operátorovi vysvětlila, dal vše do pořádku k mé naprosté spokojenosti.

Tenhle týden se mi stalo něco podobného. Mailem mi přišlo oznámení, že od konce dubna budu platit víc, protože si ve svém mobilu budu moct víc zaskotačit na pestrobarevných mobilních vlnách.

V tom mailu nebylo nic o tom, kam se mám jako zákazník obrátit, když tyto služby nechci! Uznejte, že to není fér! Jsem zákazník a jestliže mi někdo něco nabízí, mohu to přijmout, ale také musím mít možnost, jeho nabídku odmítnout!

Ten můj příbuzný zase zlobí, pomyslela jsem si, a věnovala jsem dlouhý, opravdu dlouhý čas tomu, abych zjistila, kde mám nahlásit, že tyto nové služby nepotřebuju, protože nemám v mobilu internet!

Při svém pátraní jsem na každém kroku narazila na AI asistentu Evičku. Bohužel, nikdy nepochopila, co potřebuju a pokaždé jsme se spolu vrátily na začátek! Snažila jsem se tedy dostat k telefonu živého člověka, ale jediné, co se mi podařilo, byla esemeska, ve které se mi operátor omluvil, že teď nemá čas, ale že se mi ozve během příštích 24 hodin, což do této chvíle neudělal.

Začala jsem být hodně otrávená a naštěstí mě napadlo zavolat Bedřichovi, kamarádovi, který mi vždycky se vším pomůže! Vychrlila jsem na něj, jak se přes Evičku nemůžu dostat k někomu živému a on se rozesmál.

„Iru, klídek! Na to mám fígl. Zavolej zase na to číslo, na které voláš. A až se tě Evka zeptá, co potřebuješ, řekni, že si chceš objednat nové služby. Tím jí tak vyrazíš dech, že už neřekne ani slovo a do deseti vteřin se ti ozve člověk.“ Nevěřila jsem mu, ale udělala jsem to. Fungovalo to!

Člověk se mi ozval už za osm vteřin a za chvíli jsme spolu moji prekérní situaci vyřídili k mé naprosté spokojenosti!

Díky, Bedřichu!