- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pred osmi lety jsem odesla do Danska, studovat vysokou skolu a po absolvovani jsem tu i nasla praci a zustala tu. Take nelituji. Mam to o to jednodussi, ze muzu kdykoliv prijet na navstevu. Za totalismu to muselo byt velmi tezke rozhodnuti, vsechno opustit bez moznosti navratu...
My s manželem jsme o emigraci v 68 nejen uvažovali ale také ji na jaře 69 uskutečnili. Ano, bylo to jako skok do studené vody, neznámé a šokující. Nikdy jsem toho nelitovala, ani když nás potkali životní těžkosti a můj manžel zemřel. Vrátila jsem se (s druhým mužem) v roce 1994 a shodou okolností jsme skončili v Kolíně, ačkoliv každý z nás byl z opačného konce republiky. Pobyli jsme tam 15 let, ale jsme zpátky doma v USA. Je mi skoro 76 ale stařenkou bych nenazývala ani Vás ani sebe.Máte pravdu. Život mám jen jeden a prožívám ho tak jak chci já.
...O emigraci jsem v 68 taky uvažoval, nakonec jsem odešel až po sametu a co se týče rozvodu GBS to pravil velmi dobře: ,, Nemluvte o rozvodu, pokud nechcete udělat velkou radost manželce"...
Petře, GBS věděl dobře, proč to říká!