Proč si většina z nás oddychne, když je po Vánocích

Čeká nás ještě Silvestr, ale ten se už nějak přežije, a když přijde Nový rok, v hloubi svých duší tajně jásáme! Nový rok je totiž  pro nás všechny příjemným znamením, že prosincová "pohádka" bude mít konečně šťastný konec! Alelujá!

Důvodů, proč si většina z nás oddychne, když je po Vánocích, je tolik, v kolika domácnostech se Vánoce slaví nebo "slaví".

Ruku na srdce, přátelé! Přiznejme si, kolikrát se nám během Vánoc nechtělo ráno vylézt z postele, ale museli jsme, protože... Kolikrát jsme si chtěli během vánočních dnů hodit šlofíka, sednout si s knížkou, otevřít počítač a vánočně u něho odpočívat, ale nemohli jsme, protože...

Na Vánocích je nejhorší, že nejde uniknout do práce. Nejde uniknout nikam. Musíme je přežít doma, a protože povahové zákruty našich nejbližších v těchto bez únikových dnů narostou do obludných rozměrů, je jasné, že Vánoce jsou všechno možné, jenom ne šťastné a veselé.

To, o čem jsem teď napsala, jsem si potvrdila poprvé na sto procent právě letos.

Se všemi známými, kamarády a přáteli, jsme si přáli klid. Zdraví jsme letos odsunuli na druhé místo. Na prvním místě jsme si letos všichni přáli jedno.

Hlavně, ať je klid. 

P. S.

Já vím, že ještě není po Vánocích. Právě proto tenhle blog píšu. Abychom se z posledních sil pokusili o to, aby... byl klid.