Polsko-argentinské steaky pro bohaté

Skicář Václava Teichmanna v dnešní MF DNES mi připomněl různé situace z doby totality, do které jsem se v roce 1950 narodila, a ve které jsem žila do svých téměř čtyřiceti let.

Tyto různé situace měly za úkol vzbuzovat zášť vůči těm, kteří jsou bohatí.

Připomněl mi například třetí třídu, kdy se nás paní učitelka ptala, kdo z rodičů má auto. Zvedla se jedna ruka. Vzápětí se zeptala, kdo z rodičů má motorku. To už zvedlo ruce pět spolužáků. A pak jsem konečně mohla zvednout ruku i já a se mnou celá třída, když se zeptala, kdo z rodičů má kolo.

Dodnes si vzpomínám na krátkou dětskou závist, že rodiče jednoho spolužáka mají auto a my máme jenom jedno kolo.

Připomnělo mi to i další ne příliš příjemné věci z dětství, z dospívání a z dospělosti, a řekněte mi, proč bych v tom měla zůstat sama? Připomeňte si něco i vy!

Václav Teichmann nakreslil do dnešního vydání MF DNES poměrně věrně ministra zemědělství Miroslava Tomana a připsal k podobizně tento text: Przyjeźdźam z Argentyny.

Pod podobiznou je tento komentář (cituji):

Nepustím polské špunty do českých žaludků! Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) je hrdinou těchto dnů, vpravdě rytířem našich dobrých svíčkových, steaků a tataráků. Až prozradí, které luxusní pražské restaurace vydávaly polské hovězí za argentinské, dají se čekat útoky na ně ze strany bankéřů, továrníků a diplomatů. (konec citace)