Podívej se na Jardu, vole!

Byl večer, mezi panelákama tma, ale ženský hlas kus ode mě neunávně opakoval, podívej se na Jardu, vole! Třikrát, pětkrát. Podívej se na Jardu, vole! Konečně jsme byli s Baxíkem kus od nich a já je uviděla. Chlap, žena a dítě.

Tak snad se dozvím, proč tomu chlapovi dává za vzor nějakého Jardu. Nebo mu chce naopak říct, podívej se na Jardu, jak dopadl?

Baxík začal očuchávat kolem odpadkového koše a já zaostřila na skupinku.

„Podívej se na Jardu,vole,“ řekla naštvaná žena asi po desáté, ale neříkala to tomu chlapovi! Říkala to asi pětileté holčičce, která stála před Jardou a koukala do země.

„Nechci, mámo,“ ozvala se holčička dost hrubě, ale bylo mi jasné, že není hrubá, jenom se snaží skrýt, že se za chvíli rozbrečí. Uvědomila si to i její maminka, dřepla si k ní, objala ji a něžně jí řekla, já jsem ale maminka, miláčku, maminka!

A na Jardovi i holčičce bylo vidět, že si oddychli.

Dneska jsem jela autobusem koupit na otočku Baxíkovi granule. Mám to perfektně vymyšlené. Přijedu autobusem kousek od obchodu, koupím granule a za pět minut mi jede autobus zpátky.

Když jsem s granulemi čekala, až přijede, přišli k zastávce tři puberťáci, sedli si na lavičku, mluvili sprostě, plivali kolem sebe, klasika, kterou všichni známe.

Autobus přijel, kluci nastoupili, se mnou nastoupil starší pán s holí, to už se kluci rozvalili na sedadlech, a když jsem si řekla, to se mi granule pronesou, když budu stát, vstal jeden kluk a pustil mě a druhý kluk pustil sednout toho pána.

Když jsem dneska koukala na různé politické nedělní debaty, které teď právě v televizi opakují, říkám si teď, po půlnoci, že nic není černobílé. A že neustále ataky opozice proti koalici začínají být směšné. Proč opozice nepočká, jak bude nová vláda pracovat? Proč jí nedají čas? Proč si opozice nedá trochu odstup, proč jí chybí nadhled, proč neustále útočí, proč „nesloží zbraně“? Proč pan prezident neustoupí a nejmenuje pana Turka ministrem? Proč?

Přijde mi, jako by ta dvě setkání, která jsem popsala, sobotní a nedělní, měla s chováním opozice i s chováním pana prezidenta něco společného.

Vysvětlit, proč si to myslím, nedokážu. Dost věcí kolem sebe posuzuju citem a životními zkušenostmi. Ale vysvětlit, proč si myslím to, co jsem s půlnocí napsala, neumím. Ale někteří z vás mi to určitě v diskusi vysvětlí, mám pravdu?