Muži vymýšlí a ženy kombinují

Víme přesně, co máme udělat jako první, abychom pak rychle dělaly druhé, a až budeme dělat to poslední, vrátíme se k prvnímu, protože to se zatím dělalo samo a dohnalo druhé, třetí i poslední. Nedostatek času, množství práce, pocit, že co neuděláme my, neudělá nikdo, to vše nás naučilo plánovat, kombinovat...

... hospodařit s časem a stihnout všechno, abychom mohly v klidu projít oblíbené krámky, sednout si na kafe, přečíst si ONU DNES, telefonovat, umýt si vlasy, udělat večeři, hrát si s dětmi - a to všechno s pocitem, že dneska jsme tedy byly fakt dobré, protože jsme toho fakt stihly dost…

Má to malý háček. Nemáme čas vymýšlet. Vymýšlí za nás většinou  muži.

Přepínač na televizi vymysleli určitě. Kdo si hraje nejvíc s přepínačem? Muži. Neříkejte mi, že by si tak rádi hráli s něčím, co by vymyslela žena! Tím nechci říct, že by věc, vymyšlená ženou, byla špatná. Naopak. Byla by praktická, funkční a jednoduchá. A hlavně spolehlivá! A to přepínač není!

Když jsem byla v lázních, přestal můj přepínač fungovat pět minut před začátkem filmu, na který jsem se těšila. Sjela jsem výtahem k recepci, rozbitý přepínač jsem položila na pult a chtěla jsem, aby mi vyměnili televizi. Paní recepční mě uklidnila.

„To bude baterií. Dám vám jiný přepínač.“ Strnula jsem. Jakou baterií? Vysvětlila mi, že v každém přepínači je baterie. Chápete to?! To mě v životě nenapadlo! Když jsem to později říkala kamarádkám, zhrozily se také…

Nebo nákupní taška na kolečkách. Který chlap už nemohl vydržet, že mu manželka nadává, že se nebude tahat s nákupy, když pak stejně všechno sežere on? No? Kdo to byl? Mlčíte... bodejť byste to na sebe prozradili...

A co záchodové prkénko, pánové? Nad tím jste si hlavu moc nelámali, protože ho nemyjete. Proboha, copak nejde vymyslet záchodové prkénko, které se prostě vyndá z pantů, pohodlně se ve vaně umyje a zase se nasadí zpátky? To musím klečet u záchodové mísy s hlavou málem v ní? Musím se obtáčet kolem záchodu jako krajta jenom proto, abych pořádně umyla všechny prohlubinky, zákruty a škvírky, do kterých se dostane všechno možné, jenom ne mokrý hadr? Vsadila bych se, že ten, kdo vymyslel záchodové prkénko, v životě záchod nemyl! A kdo asi v životě nemyl záchod? Kdo?

Nebo. Představte si krásnou vysokou ledničku. Dole mrazák, nahoře lednička. Jsem dost vysoká, ale mám co dělat, abych dala vajíčka do přihrádky k tomu určené, která je úplně nahoře! Navíc je přiklopená krytem, který musím odklopit a jednou rukou ho přidržovat, aby se nepřeklopil zpátky! A pak druhou rukou vajíčka prostrkuju malou škvírou do přihrádky...

Několikrát se mi stalo, že mi vajíčko vypadlo a nerozbilo se jenom proto, že jsem šikovná! Ten, kdo tuhle přihrádku s krytem navrhl do téhle výšky, musel mít za a) minimálně dva metry, za b) o vajíčkách si myslí, že se prodávají v konzervě a za c) do zmíněné přihrádky strká kiwi.

A mrazák? Pánové, vymysleli jste všechny možné druhy misek do mrazáku - to abyste měli zásobu jídla, když vám žena někam odjede - ale vymyslet na miskách zašupovátko, kam bychom zašouply lístek, co jsme do které misky daly zmrazit, to už vás nenapadlo!

Nebo konzole, které jsou nad okny v panelákových bytech! Ty vymysleli určitě také muži a nedalo jim to moc práce. Dva stejné dráty. Ten první, na záclony, vyhovuje. Závěsy ale nebývají lehké jako záclony a tak se ten druhý drát, po zavěšení závěsů, prověsí. A tak jiní muži, ti naši, vymysleli zlepšovák.

Na strop, nad drát, na kterém visí závěs, který je těžší než záclona a proto se drát prověsí, dají NĚCO, na co se prověšený drát se závěsem zachytí, závěs přestane viset jako žok a okno konečně vypadá jak má. Musíte mít ovšem po ruce nějakou tyč, kterou drát s prověšeným závěsem nadzvednete a na to NĚCO ho zaháknete...

Skončím s Věstonickou Venuši, protože to je vrchol!

Kdo vymyslel, že je to symbol ženství? Muži. Proč se nás nezeptali? Řekly bychom jim, jak to opravdu bylo!

Ve Věstonicích totiž bydlela jistá Libuše. Libuše, pánové, žádná Venuše! Byla to líná drbna, nepořádná, špinavá, smradlavá a tlustá, protože se jenom válela, a když se neválela, chodila po drbech!

Její muž byl chudák, ale co mohl dělat? Musel to vydržet a tak jenom tiše doufal, že Libuna umře dřív než on. A aby si aspoň trochu ulevil, udělal si tajně její figurku, a když šla Libuše k sousedkám na drby, zalezl si do kouta, vytáhl figurku z úkrytu a z očí do očí jí pěkně řekl, co si o ní myslí...

Tenhle fejeton vyšel v roce 2007 v Magazínu ONA DNES a mám ho hodně ráda. I proto, že mi tehdy pár mužů napsalo, že jsem úplně blbá, když nevím, jak funguje ovládač na televizi.

Víte, pánové, já si totiž do té doby myslela, že ovládač je napájený vlnami z televize. Myslela jsem si, že ovladač a televize jsou na sebe napojené. A když jsem na recepci v lázních zjistila, že je to jinak, řekla jsem si, aha... voni to eště nevymysleli...