Jako novej fanda, Ireno, jsem opožděně NAKOUKL a

Nějaké nakukování do košíku cizích lidí mi nikdy nevadilo - mně nákupy cizích lidí nezajímají, leda že bych měla v supermarketu velice naspěch, bylo otevřeno málo pokladen, a přede mnou ve frontě u stálo několik kupujících s vrchovatě naloženými vozíky všelijakého zboží. To bych byla nervozní, ale i v tom případě to zvládám...

Já nakukuju. A rád, protože obsah jiného košíku mi někdy připomene něco, co jsem Zapoměl vzít a koupit.

No jo, Miroslave, ale vono je nakukování a nakukování! Když se zastavím s kamarádkou, tak si probíráme obsah vozejku navzájem a dáváme si rady. Takže vašemu nakukování rozumím!

Já nakukuju. A rád. Nejen do košíku. Řekni mi, co kupuješ a já ti řeknu jaká jsi. S několika ženami jsem se seznámil okomentováním obsahu jejich (nákupního) košíku. V družném hovoru jsme pak vystáli frontu před pokladnou. Lepší, než zamračeně mlčky zírat do neurčita.

Tak to znám také! Mnoha mužům jsem radila a radím stále, když se zeptají, co mají koupit a co ne, jak se co vaří a podobně. A vaše nakukování, jako možnost seznámení, funguje výborně. Ale pak jsou kolem nás nakukovačky...

Nejspíš to bude tím, že muže nezajímá, co si kupují jiní muži.

To jsem nezkoumala. Měla jsem na mysli, Martine, že do mého vozejku - do vozejku ženy - muži nikdy nenakukovali.