Pozdrav pro pana Fuchse. S Vámi se nenudí-:). Mám také pěkné parere z pohotovosti, když jsem uklouzl na náledí a bolelo mne úporně v zádech :

Uklouzl , ale neupad ! Bolí ho , ale neví kde !

Pohodové Vánoce bez kostí....

Pozdrav vyřídím, Otakare. Říkala jsem panu Fuchsovi, že jsem napsala blog, kde je také, a on se mě zeptal, jestli ho autorizoval. Dcera - aktivistka, se rozesmála. Prý, to bys celé dny nedělal nic jiného!  S pozdravem, "Kosti ven!", vám přeju pohodu a klid a zdraví!

Také dávám, když ta moje Karinka se tak smutně podívá a jí čtu v očích. Tento rok jsem ještě nic nejedla.

To oni umí!  Ale já si to, s prokouslým prstem, příště rozmyslím, ba přímo zakážu!

Petře, nejste příbuzný s mým kolegou z Činoherního klubu, Matějem Dadákem?

No to byla pěkná blbost tohle mu dávat...

Vždyť já vím, Ladislave... byla to blbost. Velká. Fakt, už NIKDY! NIKDY!

Článek moooc pěkný. To kousnutí již méně, ale víte, jak je to v té písničce - aj psy sa bránia útokom ... 

Jane, já mu taky neřekla ani slovo. On za to nemohl. Moje blbost.

Koukám, že se doma nenudíte.

Kam se na nás hrabou Homolkovi, Ludmilo!