Díky, Irenko! Obzvlášť mě potěšily ty vzpomínky na Bořka a Standu, s nimiž jsem taky strávil spoustu krásného času.

A tak pro Tebe přičíním ještě hereckej vtípek: „Herci se před smrtí promítne film jeho života. – Pak přijde Mirka Spáčilová a dá mu patnáct procent.“

A kdyby se Ti tesknilo po divadle příliš, můžeš některý čtvrteční večer vyrazit sem na Maraton (a nezapomeň přibalit Kamila).

Dimírku, ty můj milej! Mirka Spáčilová je ve tvém vtipu super! Letos začínáme zkoušet už poslední týden v srpnu a pak "jedu" celé září. Máme 8. září premiéru a pak opakovačky a zahajovačka s O. Sokolem. Takže tesknit nebudu, neboj se! Píšu to jenom proto, že jsem celé léto zalezlá na chalupě. Daleko od nádraží a od vlaků Kolín -Praha a zpět. Takže děkuju za pozvání, ale nikam nevyrazím. Stejně máš, jak tě znám, plavajznický úmysly.

Zábavné. Vzpomněl jsem si při té příležitosti na knihu Bohumila Bezoušky Tajnosti zákulisí, kde se to taky hemží veselými příhodami. Nejvíc mi utkvělo, jak naši největší bardi Národního divadla (Štěpánek a spol.) po "x"-té repríze hry Jan Hus svévolně změnili děj a předsedající koncilu, místo aby Husa uvrhl do klatby, mu odpustil. Byl z toho pěkný průšvih a mastná pokuta pro hlavní aktéry.

O tom jsem taky slyšela. Milane, za 55 let u divadla mám pocit, že jsem divadelní houba.

Díftko, dobře se bavíte

Horste můj milej, a co bys chtěl? Od osmnácti let u divadla - jsem jako houba. Nasaju fšecko! Vždycky mě potěšilo, když druhý den přišli kolegové a říkali, Ireno, jak to včera řekl? A já jim to přečetla. A úplně nejvíc mě potěšilo, když za mnou přišel Martin Finger, umělecký šéf Činoheráku, jestli bych mohla připravit vejšplechty Petra Nárožného, že mu z nich chce Činoherák k jeho osmdesátinám, udělat knihu. Stalo se. Vejšplechty přepsal ručně náš rekvizitář - architekt, přidaly se fotografie z Petrových představení a kniha byla na světě - jediný exemplář, který má Petr!

Hezká usmání na dobrou noc.

Vašek

Děkuju, Vašku! Úsměvů není nikdy dost! I mně se dobře spalo!