Na Vltavě vyprávění Jany Klusákové...5 části a to člověk ani nedutal. Lidé opravdu koukají do mobilů, jako by v nich bylo řešení...

Vladimíre, když jsem začala v roce 1994 dojíždět z Kolína do Prahy, měla jsem každý den námět na povídku nebo na fejeton. Každý den! Lidé si povídali, probírali někdy věci velmi intimní, to nešlo, neposlouchat, vždyť jsme seděli v jednom kupé vedle sebe, ale je pravda, že já byla vděčný posluchač. Doslova hltač příběhů! A posledních 10-15 let? Nic. Ticho. Mobily, tablety, počítače. Takže sláva všem, kteří si ve vlaku povídají, povídejte si, my to vydržíme!

Ireno, dobře odpozorováno a ještě lépe NApsáno

Horste můj milej, kdybys s těma dámama seděl hodinu ty, tak je vytesáš do skály! Já je jenom odpozorovala...