Začínám se budit,

tak díky! - Třeba Vám to v hluboké noci (jíž možná nazýváte dopoledne) udělá radost. ;o)

já jsem sova

do kondice se dostávám odpoledne, , k večeru..nevadí mi pracovat do nic..to už jsem měl jako o dítě..naopak, když mě něco nutí ráno vstávat před sedmou, tak pro zbytek dne je to exodus, holokaust a prostě ten den je jakoby zahozený

Re: já jsem sova

přesně tak je to u mě... rozhodně nejsem schopnej usnout před půlnocí slunečního času (tedy 1h toho odpornýho letního), což mi činilo dost a dost potíží při docházce do práce na osmou...

teď co jsem bez práce, tak zcela běžně jsem čile vzhůru do 2 až 3 hodin, a když si ve 3 řeknu, že je načase "jít spát", tak se ještě hodinu převaluju, než usnu - taková budiž i daň za tinnitus (pískání a hučení v hlavě), to kvůli němu nespím...

samozřejmě že pak těch minimálně 7 hodin potřebuju spát, čili vstávám krátce před 11 a definitivně se probouzím až po poledni

zajímavý je, že narozenej jsem v 5:59 a přesto jsem sůva...

Sova a skřivan

U nás je to taky tak. Já sova klidně do tří do noci čile pracuju. Ráno na mě před devátou nesmí nikdo mluvit a ani to nemá cenu, pač můj mozek ještě spí. Nechápu lidi, kteří jsou  o půl šesté čilí, pracují, jdou běhat, plavat (!) a tím pádem pak usínají po večerních zprávách. Ale když jsou oba partneři, byť s odlišným biorytmem, dost tolerantní, v pohodě se s tím dá žít. Umění je zařídit si podle toho život (třeba práci) a nemuset se "přetáčet" ze sovy na skřivana či naopak. To je docela nepříjemný potom.

Já jsem také skřivan,

do práce dokážu vstát bez budíku a po televizních novinách pro mě den končí-))