Pravomodrý svět.

Zprvu nesmělá, bleděmodrá záře postupně zmodrala a po chvíli se z pravé strany vyhouplo nad obzor jasně modré, zářící slunce. A spolu s ním se do slavnostního dne probudila Prava, hlavní město České pravicové republiky...

Na všech budovách v Pravě, vlají modré trojúhelníkové vlajky, jen to zbylo z těch původních a v jedné z nich, nejmenované pravské porodnici, právě přichází na svět, před devíti měsíci počatý spojením spermie z pravého varlete pravého muže Pravomíra a vajíčka z pravého vaječníku pravé ženy Pravomily, chlapeček Pravomírek. Sotva přišel na pravomodrý svět, sestřička ho pravačkou plácla přes pravou půlku zadečku a hned, jak se rozplakal svým pravým, modrým očičkem, přiložila ho mamince Pravomile, která oba pozorovala pravým okem, k pravému prsu. Chlapeček ještě netuší, jaký slavnostní den se narodil, až bude mít pravý rozum, bude na to patřičně hrdý. Dnes totiž slaví narozeniny generální tajemník Pravicové strany České pravicové republiky a prezident republiky Pravoslav Modrous. Prezident se už nevolí, ale stává se jím doživotně generální tajemník PSČPR, ten je zvolen bez problémů, stává se jím člen strany s největší pravou mozkovou hemisférou. Tím odpadly tahanice s volbou prezidenta v minulosti, když někteří ne zcela stoprocentně pravicový volitelé dělali ostudu do celého světa.

I žáci ve školách jsou dnes netrpěliví v očekávání odpoledních oslav, ještě dopoledne je pravicový učitelé naučí pravicově myslet a pak půjdou všichni oslavovat Modrouse. Dnes jim vyučování uběhne, hned, jakmile lžící v pravé ruce (příbory jsou z pochopitelných důvodů zrušeny) snědí kynuté knedlíky s nádherně modrými, pravými půlkami švestek, půjdou se obléci do svých nejmodřejších šatů a půjdou na oslavu. Zatím sedí na pravých stranách lavic, (na nepravých nesedí nikdo a slovo dříve používané je vymazáno z učebnic a nesmí se používat) s pravicemi za zády a jen ti nejpravicovější se hlásí svými pravicemi.

Také pracující jdou dnes mimořádně zvesela do práce, usmívajíc se pravou částí rtů. Odpíchnou si pravou rukou začátek směny a jdou plnit pravicové ůkoly. Zato dostanou pravou, pravicovou mzdu a všichni budou šťastní, svobodní a sytí. Svobodně se nadechnou svou pravou polovinou plic a dosyta naplní své pravé půlky žaludků.

A již je tu odpoledne a všichni spěchají do ulic na oslavy. Na hlavní tribuně stojí zprava doprava oslavenec, vedle něho premiér, tím je zvolen člen strany s největší pravou gulí, (takže členky mají smůlu) dále ministr vnitra, za toho je určen ten, který nejsilněji zařve svůj pravicový názor do pravého ucha svého kolegy ve vládě a ostatní členové pravicové vlády a funkcionáři PSČPR. Někteří drží v náručí své pravobočky, zplozené se svými pravicovými kolegyněmi i ti ovšem budou mít, na rozdíl od svých nepravobočků v minulosti, skvělou, pravicovou budoucnost.

A přijíždějí první alegorické vozy, řidiči za pravostranným řízením mají čepice furiantsky na pravém uchu, v pravém koutku cigaretu a mávají pravicemi z pravého okýnka na lidi, stojící na pravém chodníku. Na prvním jsou tři obrovské portréty zakladatelů pravicového státu, Pravoným Pravičák, Pravomír Pravicový a Pravomil Pravice. Na dalším se usmívá Pravoslav Pracek a pod ním čteme nápis: "Pravice vítězí". A již se objevují zástupy lidí s modrými květy v pravých klopách a s modrými mávátky, nad hlavami nesou transparenty s hesly: "Pravičáci všech zemí,spojte se!", "S pravicí na věčné časy a nikdy jinak!", "Pravicově pracovat, pravicově žít!", a další. Často se opakuje skandování: " Ten, kdo stojí na nepravé straně chodníku, nemiluje republiku!", nejednomu přihlížejícímu se rozbuší pravá srdeční komora, ba i slza štěstí ukápne z pravého oka, na pravou botu.

Ale vše jednou končí a tak se oslavující rozcházejí a rozjíždí domů, zahraniční delegace všech dvěstěpadesáti pravicových republik světa (jiné státy už neexistují) odjíždí na Pravoslavské náměstí, kde budou pro významné hosty oslavy pokračovat. Přesto, že je Prava plná aut a autobusů, doprava nekolabuje, naopak, provoz na všech ulicích a křižovatkách je plynulý, žádné kolony a zácpy. To proto, že v celé Pravě, na všech křižovatkách a semaforech svítí modrá, ta nahradila zelenou, červená a oranžová světla byla zrušena.

Pomalu končí den, modré slunce potemnělo a poslušně zapadá zpět na pravou stranu obzoru. Prava se zešeřila, domy zhasínají postupně svá okna, jako modré světlušky, své modré lucerničky. Mnozí lidé už sní své krásné, pravicové sny, jiní sledují na obrazovkách některý z desítek pravicových programů, jen několik milenců, schovaných pod přikrývkami ve svých ložnicích, šeptá si tiše něžná vyznání lásky do svých levých uší...

P.S. Žádám pravicové voliče, aby mi klikali na karmu jen levou rukou a na levém tlačítku!