Stydím se za všechny, kdo tak rychle zapomněli na 46 mrtvých a téměř 3 stovky raněných z ukrajinské Oděsy. Jsou to pouhé dva roky, kdy 2. května radikálové z Pravého sektoru a zfanatizovaný dav fotbalových „ultras“ napřed zapálil
tábor proruských demonstrantů z hnutí Antimajdan a následně i Dům odborů, kde zoufalí lidé hledali spásu. Jak jsme mohli zapomenout na fotografie lidí vrhajících se z oken dolů, kde jsou dobíjeni davem, na fotky mladých dívek připravujících Molotovovy koktejly? Vzpomínka na zuhelnatělá těla obětovaných lidí mě nenechává v klidu. Proč se neptáme, zda a jak byli viníci této tragédie potrestáni? Vyšetřování skončilo – zapomeňte? Obětí by možná nebylo tolik, pokud by hasiči a policisté konali, tak jak mají, ale patrně měli jiné rozkazy.
Stydím se za mlčení našich, jindy tak aktivních, obránců lidských práv! Oděsští mrtví a ranění neměli žádná práva? Ani to nejzákladnější - právo na život? Provinili se snad tím, že měli odlišný názor než ti vraždící „takylidé“? Čím se stihl provinit ten nejmladší ze zabitých – ten sedmnáctiletý, skoro stejně starý jako můj syn tehdy! Naši cynickou „humánní“ evropskou civilizaci už přestaly děsit obrázky z míst bojů v Asii nebo v severní Africe. Válka je válka a když se kácí les ... O to hůře se smiřujeme s desítkami nevinných obětí teroristických útoků u nás v Evropě. Kdo z těch solidárních a soucitných „Je suis Charlie“ si vzpomněl na peklo rozpoutané jen několik stovek kilometrů východně od našich hranic a o několik málo měsíců před stejně nesmyslnými vraždami v Paříži, v Bruselu, v……
Stydím se za naše politiky. Stydím se za naše média, která o tragédii v Oděse mlčí. Z jakých důvodů? Je snad někomu nepříjemné připomínat nám, že v zemi, která se chystá stát členem naší evropské rodiny, je možné páchat na občanech beztrestně taková zvěrstva?
Pokud dojde ke zrušení vízové povinnosti Ukrajinců, budou k nám proudit nejen její všemi svými zkorumpovanými vládami ožebračení mírumilovní lidé, ale patrně i násilníci a vrazi z Oděsy nebo minimálně jejich sympatizanti. Máme se na co těšit!
K nedělnímu prvomájovému obědu vám přeji dobrou chuť, ale pokud sdílíte můj pocit studu a rozhořčení, přijďte ho, prosím, vyjádřit na Hradčanské náměstí tuto neděli 1.5.2016 v 15 hodin na shromáždění
„Oděsa 2014 Memento STOP fašismu“! Děkuji!
(Shromáždění je pořádáno občany, tedy žádné politické strany ani hnutí!)
P.S. Znáte ten vtip: Jaký je rozdíl mezi Ukrajinou a Evropskou unií? Čtyři až pět let!
