Nejsem "funkční" matka, zato jsem "proaktivní"!

Už pár let dráždí moje ucho tyto a podobné podle mě „newspeakové“ výrazy, které se roztahují v komerčním světě reklamy, internetu, o politice ani nemluvě. O víkendu zákeřně pronikly i k nám domů. Lehce podrážděným hlasem jsem se ptala svého syna, jaký je rozdíl mezi tepláky za 1000 Kč, které si hodlal objednat v internetovém obchodě a těmi, které lze zakoupit u místního usměvavého „Čonga“ za cca desetinu ceny? Nádavkem by se mu dostalo ujištění, že „móc sluší“! Pravil, že ty internetové jsou přece „funkční“!

Funkční už je kde co: prádlo, trička, polokošile…teď už i tepláky. Nevím, nedovedu si představit, že by někdo záměrně vyráběl oblečení nefunkční. Nechci se zastávat ani těch laciných kousků z Asie, jejichž životnost a tím i funkčnost je většinou jepičí a jen potvrzují fungující (ne funkční) rovnici mezi cenou a kvalitou. Jen prostě nechápu, proč se honosit u toho kvalitnějšího zboží něčím, co by snad mělo být automatické.

Proaktivní bývá hlavně přístup, zejména pokud ho inzeruje firma nabízející své služby. Totéž se často žádá od budoucího zaměstnance v inzerátu na většinou nadstandardně placená místa. Svým proaktivním přístupem pak zaměstnanec zajisté znásobí až umocní proaktivitu své firmy. Převzato z angličtiny kde „proactive“ označuje takový přístup, který je ofenzivní, je zaměřen „dopředu“. Snažíme se prostě předvídat, co se stane a předcházet událostem tím, že včas přebereme iniciativu. Prostě opak „reaktivního“ přístupu, kdy pouze reagujeme na to, co se už stalo.

Přebírám iniciativu:  „Ty drahé funkční tepláky si klidně kup, ale až si na ně vyděláš!“