Co kouše, on prostě „žere“ karty. Bankomat nejmenované velmi komerční banky mi v neděli zákeřně spolknul kartu a vydal ji až v pondělí.
Ve své bezmezné naivitě jsem mu ji do útrob sama vložila, displej mě nijak nevaroval, že by bankomat byl mimo provoz. Toto hlášení se objevilo, až když karta nenávratně zmizela v jeho útrobách, na nějaký Pin už vůbec nedošlo, vyzkoušela jsem všechna možná tlačítka - bez odezvy. Bankomat na mě tupě civěl a nereagoval! Zavolala jsem na linku první pomoci uvedenou na displeji, kde se mi dostalo instrukce, ať vyčkám, že se pokusí počítač v útrobách bankomatu na dálku zresetovat. Prý maximálně deset minut. Přešlapovala jsem v mírném mrazu a hřál mě zpočátku vztek na banku, který pak přecházel v slaboučkou naději, že možná… Neb se začaly dít věci, obrazovka začala měnit barvu z černé na modrou, bohužel pak zase zpět a šlus!
Zavolala jsem znovu, že pokus byl fajn ale bez výsledku. Dostalo se mi další „uklidňující“ instrukce, že v tom případě se nedá nic dělat, že věc nahlásí a hned v pondělí se mám v budově banky, v jejímž objektu je bankomat umístěn, přihlásit o kartu.
V pondělí jsem samozřejmě vtrhla do úřadovny tohoto ústavu hned po deváté hodině. Dámy byly mou brunátnou tváří a naštvaným výrazem poněkud konsternovány, neb ani netušily, že by s bankomatem bylo něco v nepořádku. Komisním tónem mi sdělily, že žádná opravářská „zásahovka“ tu dosud nebyla a mám tedy v klidu vyčkat, že mi zavolají, až bude karta opět mezi námi.
Dočkala jsem se. Po poledni mi byla karta po sepsání několikastránkových protokolů předána. Nikdo se nenamáhal s omluvou nebo vysvětlením celé „povedené historky“. Až na můj dotaz, kde se tedy stala chyba, zda je moje karta v pořádku, mi dáma sdělila, že jsem si peníze šla vybrat příliš brzy po ránu a „čtečka“ patrně během chladné noci „zamrzla“. Podotýkám, že nebydlím v žádné mrazové kotlině ani se neukládám ke spánku s medvědy někde na Šumavě. To bych ještě pochopila, pokud v těchto místech bývá v noci až mínus 36 stupňů, že v tom případě bankomat nevybavený ohříváním prostě odmítne své služby. V Rusku se to prý občas stává! Já bydlím v okrajové čtvrti hlavního města a prostě nechápu… Nechápu, za co platím bance poplatky, nechápu, proč „když ptáčka lapají“ naslibují kde co, ale když už je lapen, nestojí jim ani za omluvu!
Jediné, co mě po této bankovní patálii těší, je, že když už jsme jako lidstvo a daňoví poplatníci vrazili miliony Euro do té "klimakterické konference" v Paříži, kde se námi volení i nevolení vůdci rozhodli, že s globálním oteplováním konečně zatočí, že se jim to opravdu povedlo…
