Krásně je to vidět, když srovnáme pravidla Starého a Nového zákona.

Mojžíšův zákon definoval základní princip spravedlnosti: "Oko za oko, zub za zub, paži za paži..."

Ježíš ale kázal něco jiného: "Uděří-li tě někdo do levé tváře, nastav mu i druhou..."

Tyto dva principy jsou ve zdánlivém neřešitelném protikladu a proto je křesťané interpretují tak, že je dobré se řídit příkazem Ježíše. Mojžíšův záko "oko za oko" vnímají jako překonaný, "barbarský", a dnes už neplatící.

Jenže dnešní psychologický výzkum dává vědeckým výzkumem podloženou odpověď na otázku - jaké je optimální chování mezi lidmi. Je to toto pravidlo (volně převyprávěno): při setkání s druhým člověkem nabídni spolupráci, vstřícnost. Pokud ji druhá strana nebude akceptovat, pak se vůči němu chovej úplně stejně jako on k tobě. Pokud ti záměrně udělá něco zlého, máš právo zachovat se vůči němu stejně.

Pravidlo má i jedno doporučení: pokud ti někdo způsobí něco zlého, může to být i neúmyslně. Třeba z nevědomosti nebo omylem. Proto se i pak ještě jednou vůči němu chovej vlídně, vstřícně, nabídni spolupráci. Jestliže ale druhá strana zareaguje opět zlem, pak kopíruj jeho chování a oplácej mu stejným.

Převedeno do křesťanských zákonů: pravdu má Mojžíš i Ježíš. Platí oba zákony - "oko za oko" (spravedlnost) i "nastav druhou tvář" (láska). Ale v pořadí, jak radí psychologie:

1. nabídni spolupráci, laskavost, vstřícnost...

2. a jestli tě někdo "uděří do levé tváře, nastav mu i druhou..." aby ses přesvědčil, zda šlo o úmysl nebo jen nedorozumění. Abys tak sám nevytvářel příčinu pro vznik zla.

3. ale jestli tě i pak uděří i do druhé tváře ! pak musí být nastolena spravedlnost. Tedy Mojžíšův boží zákon: "oko za oko, zub za zub..." Jinak není možné nastolit, aby láska zvítězila, když není zajištěna základní spravedlnost.

Souhlasím a karmuji. Už autorova minulá úvaha o Kristově smrti na kříži je pozoruhodná a rozhodně stojí za přečtení i za promýšlení !