je to jednoduché, jsou to zákony a principy jež řídí náš vývoj a vývoj všeho, uvědomit si jak se rozvíjí náš mozek – neuronová síť mozku, to že se nerodíme s hotovým vědomím, ale víme prd a podle určitého genetického programu, rozvíjíme neuronovou síť tak, že se naučíme najíst, dojít si na záchod, mluvit, sociálně vnímat a další inteligence a to že tento "program" nestvořil jen nás, ale celou naši generaci a všechny generace před námi, tedy jsme určité "kopie", jen to co to formuje dále je výchova, vzdělání, prostředí. Neuronová síť mozku se rozvíjí na základě dvou zákonů, a to zákona akce = reakce= zkušenost=zpětná vazba a "zápis" do neuronové sítě mozku a případně aktualizace algoritmů, čím více podnětů tak rozvinutější síť a tím pádem její knihovník – vědomí. To je primární lidské cesta, pohlavní, kde je další zákon a princip a to je vstup pohlavních hormonů, puberta, kde se neuronová síť mozku, více specializuje na mozkové hemisféry, tak že muž či žena používají určitou perspektivu, danou hemisférou, pravá je vnímání na dálku, celku bez citu pro detail, vnímání Jsoucna, Boha, hudby, láska, rodina, sociální cítění, kolektiv ... , levá zase na blízko, kde je řád, autorita, čas, realita ... , což preferují pohlavně muži. Pak tu je latentní duševní sekundární cesta, kde toto duální pohlavní dělení se vzděláním a mnoha podněty ze života, "transformuje" v prostorový - duševní projev, jež vnímá více perspektiv, hemisféry se propojí zpět, a fungují podobně jako párové orgány, zrak, či sluch, prostorově, zde vnímají určité děje, nejen povrch, tak jako každá zvlášť. Zde je zákon vývoje v rámci cyklu jež má 3 fáze. Pak tu je nulové vnímání plno časové reality, my už druhý den nevíme co bylo včera a co kde jsme řekli, a za týden nic, tím vzniká odstředivá síla, jež nás vrhá do vlastní reality, která je umocnění tím kam nás život, naše životní potřeby, nutí se soustředit, tak že nakonec se může stát že nás pohltí do své umělé existence
