Neuvěřitelné skutečnosti o fenoménu radosti

   Tento článek je o spojení prožívání radosti s duchovním vzestupem člověka. Je o tom, jak obrovský význam má radost v našem životě. Na její křídlech se můžeme, ba dokonce máme vznést k výšinám.

   Nejúžasnější na celé věci je to, že radost je něco, co zažil a dennodenně prožívá naprosto každý z nás. Tento moment je třeba jen vědoměji uchopit a správně využít, a on nám přinese stonásobně větší požehnání, než nám přináší dnes.

   V první řadě je třeba si uvědomit, že radost je darem Stvořitele, protože Stvořitel chce, aby se všechny bytosti a všichni tvorové v jeho stvoření radovali. Proto nám byl darován dar vědomého bytí. Pro radost naši i radost Boží.

   V tomto je skryto pochopení podstaty fenoménu radosti. V tomto je skryto pochopení jejího významu a hloubky. Pochopení spočívá v tom, že ve chvílích prožívání radosti se dostáváme do spojení se Stvořitelem, v naplnění jeho přání, aby všechny bytosti v jeho stvoření byly šťastné a radovaly se.

   Reálně to tedy znamená, že ve chvílích, kdy prožíváme radost, ať již velkou, nebo malou, bychom si měli uvědomit vzácný okamžik našeho propojení se Stvořitelem. Pokud si to uvědomíme, naše radost zcela automaticky a přirozeně přeroste do vděčnosti. Do vděčnosti, směrované vzhůru ke Stvořiteli za radost, kterou prožíváme. Tak se naše radost promění v modlitbu. V modlitbu díků Stvořiteli za dar prožívání radosti v jeho stvoření. V modlitbu díků za dar obyčejné, prosté radosti ze života. Za dar radosti z nového dne. Za dar radosti z dětí a rodiny. Za dar radosti z práce a tvoření. Za dar radosti z přírody. Za dar radosti z pohybu.

   Každodenní život přináší každému z nás stovky momentů drobných i větších radostí. V jejich spolu prožití s vděčností se máme možnost prostřednictvím každé z nich povznést ke Stvořiteli. Toto je první a klíčový rozměr radosti, budující a upevňující náš vztah ke Stvořiteli. Tento vztah je tím nejcennějším, co lidská duše má a co může získat.

   To, co dnes chybí radosti lidí, je znalost jejího propojení se Stvořitelem. Bez znalosti tohoto propojení jejich radost dosud nepřerostla do vděčnosti, a proto zůstává jalová a neplodná.

   Pochopení druhého rozměru radosti logicky vyplývá z toho prvního. Pokud totiž v radosti, spolu prožité s vděčností, dosáhneme spojení se Stvořitelem, skrze toto spojení k nám mohou proudit shora všechny jeho pomoci. V našem prožívání radosti a vděčnosti se stáváme doslova obklopeni pomocemi Shora. Rozjasněním naší duše v momentě radosti se vnitřně otevíráme zářivému jasu Světla Božího, jehož požehnání, pomoc a ochrana začnou okamžitě proudit ke každému, u koho je k tomu vytvořena vhodná půda. Stvořitel poznává své prostřednictvím světla radosti v jejich duši a zahrnuje je požehnáním.

   Kdo se raduje a je vděčný, s tím je Pán! Tomu pomáhá a ochraňuje ho! Proto se radujme a buďme vděční! Zvlášť v dnešní době, která nás chce svojí enormní negativitou připravit o radost. Nedejme si ji však vzít, protože každý, kdo podlehne obavám, strachu, úzkosti, depresi, deziluzi, zklamání a podobným emocím přece jasně vnímá, jak se jeho duše stává těžkou svým pochmurným vnitřním naladěním. Jak se v ní setmí.

   Pochmurné, temné a negativní naladění duše nás odpojuje od Světla a poutá k temnotě. V protikladu k tomu naopak radost rozjasňuje naše nitro a v zjasnění naší duše nacházíme spojení s jasem Světla Božího. Prostřednictvím radosti a vděčnosti se stáváme dětmi Světla, ochraňovanými Světlem. A naopak, prostřednictvím chmurného a negativního naladění duše se spojujeme s temnotou, a jsme jí strháváni do stále většího temna.

   Třetím rozměrem radosti je dětsky radostné přesvědčení ve vítězství Světla a Dobra na zemi. Ve vítězství Stvořitele a jeho Vůle.

   V dnešní, mimořádně negativní době, mnozí lidé ztratili víru v dobro a v jeho vítězství. Zmalomyslněli a přestávají věřit, že by dobro, spravedlnost, čestnost, čistota, nebo ohleduplnost mohly zvítězit. Rozumově racionální vnímání reality je utvrzuje v tom, že to není možné. Že zlo je na zemi už natolik silné, že se to nedá.

   Takovéto pesimistické uvažování však není nic jiného, než pochmurné poutání se k temnu. Lze jej však snadno překonat radostí, stojící mimo poutající racionalitu rozumu. Radost neuvažuje, nekalkuluje a nesrovnává. Radost tryská a ve vděčnosti směřuje vzhůru. Všechny chmury deziluze překonává radostné přesvědčení ve vítězství Světla, Boha a jeho Vůle, protože jde o sílu, které nemůže nic odolat. Neboť tam, kde se objeví Světlo a začne zářit, nemá žádné temno šanci a musí ustoupit.

   A skrze takovéto radostné přesvědčení lidí pak může skutečně proudit vítězná síla Světla až dolů k zemi a zdolávat temno. Znamená to tedy, že vlastním radostným přesvědčením ve vítězství sil Světla a Dobra, napomáháme a přispíváme k reálnému vítězství těchto sil na naší zemi. Rozum bude tyto skutečnosti neustále zpochybňovat, ale pokud do toho vložíme zářivý prvek radosti, zmizí všechny pochybnosti a vítězství Světla se stane skutečností.

   No a čtvrtým rozměrem radosti je radostné přesvědčení v možnost uzdravení. Součástí Lásky Stvořitele ke všem stvořeným bytostem je schopnost této Lásky uzdravovat z nemocí. Přesně tak, jak to kdysi dělal Kristus, který byl vtělenou Láskou Boží.

   Kristus však neuzdravil všechny. Uzdravil jen některé. Jen ty, kteří měli pevnou víru, že je toho schopen, a že to může udělat. V takovém případě vždy potom řekl: „Tvá víra tě uzdravila“.

   Láska Boží je však stále živá! Byla zde před Kristem a je zde také po Kristu! A s ní je zde stále i schopnost léčit a uzdravovat. Jenže lidé nevyužívají této možnosti. Ztratili víru v to, že je to možné. Uvěřili doktorům a moderní medicíně. Uvěřili vědcům, farmaceutickým společnostem a jejich lékům. Uvěřili v dovednost racionality moderního člověka, který je schopen vyvinout léky na všechny nemoci.

   Současná, všeobecná rozumová racionalita lidí, popírá a zpochybňuje možnost léčení prostřednictvím Boží Lásky. Rozum tomu nevěří, rozum to zpochybňuje a rozum to popírá. Tím však, že to popíráme, se sami vnitřně připravujeme o tuto možnost a zůstávají nám už jen doktoři, vědci, farmaceutické společnosti a jejich léky.

   Avšak všechny pochybnosti rozumu může jakoby šmahem ruky shodit ze stolu radost. Prosté, dětsky radostné přesvědčení v uzdravení prostřednictvím Boží Lásky. Neboť v takovémto, dětsky radostném přesvědčení, není jedu rozumu, ani jeho nekonečných pochybností, a proto může být vyslechnuto. Může být vyslechnuto proto, že k duši člověka, zářící radostnou důvěrou ve vyléčení prostřednictvím Pánovy Lásky, může zcela bez překážek a nezkaleně proudit tato Láska, aby posílila ducha a uzdravila tělo.

   Zázrak, takový jako za dob Krista, se může stát kdykoliv! I dnes! Pouze je k tomu třeba tak, jako tehdy, pevná víra a radostné přesvědčení. A samozřejmě i snaha o vlastní polepšení, bez kterého to nejde. Takový je tedy čtvrtý rozměr radosti, popírající pochybnosti rozumu, znemožňující zázrak uzdravení.

   A proto se radujme! Radujme se ze života a z možnosti tvořit cokoli užitečné, hezké a dobré. Radujme se z lidí kolem sebe, z přírody, z pohybu a z mnoha jiných věcí, protože náš Pán chce, abychom se radovali, a aby bylo naše bytí plné radosti.

   A vynasnažme se, aby se v naší radosti ozývala vděčnost. Vděčnost za všechny tyto úžasné dary. Vděčnost, směrovaná k našemu dobrotivému Otci nebeskému, který nám všechno toto daroval a umožňuje prožívat. A plnost jeho požehnání se bude vznášet nad námi.

   PS. Když mluvíme o radosti, nedá mi nezmínit svět přírodních bytostí, které spravují přírodu a vše, co se v ní děje. Působení těchto bytostí je naplněno radostí. Je naplněno radostným tvořením v souladu s Vůlí Nejvyššího, kterou s radostným nadšením vtlačují do chodu přírodního dění. V jejich radostném působení ke cti Boží se jim máme stát podobní.