Když mluví staré výchovní filosofie o máje-iluzi vnímaného světa, mají pravděpodobně na mysli to, že vše, co tu je se mění směrem k destrukci. Což je i objektivně pravda - protože když se podíváme 100 milionů let zpátky všechno je jinak a dnešní živočichové tady tehdy v dnešní podobě nebyli. A za pár miliard let tu nebude ani Země, ani Slunce, jak je nyní vnímáme. Jak známo, kvantová fyzika teprve v posledních dekádách objevuje, že realita hmoty je vlastně "něco", co vystupuje z kvantových polí. Kvantová pole energie předpokládám, jsou věčná, ale hmota složená z částic se rozpadá a vzniká, prochází změnami. Připomíná to staré indické koncepty - materie coby měnivá iluze a nehmotné energie coby Brahma (Duch). My lidi, i s naší pýchou , jsme jen konstrukce na čas vystupující z kvantových polí, něco tady odkvákáme a jdem....

... jo, jo - bude to ještě hodně dlouhá a nejspíš i bolestná cesta