Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

M43a14r43t19i90n 24Š17u15l25c

29. 1. 2021 21:55

Ať se nám na dnešním lidstvu nelíbí tisíce věcí, ať jsme nespokojeni s jeho stavem, úrovní, morálními hodnotami a kdoví čím .. nikdy v historii to nebylo lepší. To snad jen v přikrášlených vzpomínkách z mládí či naivních představách o jiné době.

0 0
možnosti

Ano lidé trpí bídou morální, jsou to vesměs egoisti... To je pak těžký.

1 0
možnosti

Absolutní souhlas! KarmaR^

Je však nutno si uvědomit, že většina lidí je ovládána strachem a puzena k sobectví. Chybí pokora, pravá Láska k bližním a odvaha být samostatnou, svobodnou bytostí, která nebude mít zapotřebí patřit za každou cenu k davu asnebude se ani slepě sklánět před světskými, a tudíž proměnlivými zákony, ale pouze před spravedlivými a trvalými zákony vesmírnými.

Snaha s Přírodou bojovat, a dokonce ji pokořit, je typická pro lidi s nižší úrovní vědomí (je jich většina - a na vzdělání tu opravdu nezáleží!), které jim nedovoluje vidět skutečnou podstatu Života ve všech jeho spojitostech. Ta vůbec nespočívá ve hmotných statcích, v kariéře, pochybné slávě a všem tom, za čím se většina lidí stále pachtí.

Poznat podstatu života vyžaduje poznat především podstatu sebe sama, a to bez jakýchkoli iracionálních představ a iluzí o sobě. To je ale zároveň nesmírně těžká práce, neboť tady se na neupřímnost k sobě samému zásadně nehraje. Tady jde o skutečnou odvahu přiznat si a asimilovat i své stinné stránky a naučit se s nimi žít, místo abychom je odmítali, popírali a schovávali se před nimi za různé masky.

Dokázaly to známé, silné osobnosti (M. Ghándí, L.N Tolstoj, Jan Hus, Ed. Tomáš...), ale i řada neznámých, pro nás bezejmenných lidí. Procento takových je ovšem vzhledem k celé populaci velmi nízké, a proto nemohou být ve větší míře naplněny skutky nesobecké lásky, které jediné by mohly vést k životu zbavenému nespravedlnosti a násilí.

0 1
možnosti

To jste mimo, jmenované osobnosti, nemuseli chodit do práce, platit složenky, vychovávat děti, řídit pracovní kolektiv, řešit rodinné problémy. Prostě motáte věci dohromady, na celostní vývoj jsou potřeba určité podmínky, svoboda, vzdělání, rodinná svoboda, pokud na vás otec bude chtít převést svoji firmu, či rodové tradice, anebo budete muset chodit do určité náboženské školy ... Takové podmínky jsou ve světě výjimečné a je potřeba určitý stav společnosti. Navíc tyto osobnosti zase nechápou lidský běžný život, to co ková lidskou povahu a schopnost rozvinout svůj potenciál. Zde jde pořád především zvládnout dynamické podmínky, přírody, planety, kde každou chvíli je smeten nějaký ekosystém a jednou za 300 let dojde k restartu celé planety. Díky globální sopečné erupci. Tedy tématem zde není duchovnost a vesmírné zákony, ale zákony přírody, planety a sociální lidské inteligence, jež rozvíjí civilizace. Nevidím lidi s přírodou bojovat, jde jim čistě o denní chleba a živobytí, naopak je zde snaha věci napravovat, navíc příroda je nesmírně dynamická, neboť slouží i jako potrava ... Pokud dojdete do stavu celostního vědomí, nedíváte se na věci lidským prizmatem a vlastně máte ztišené vědomí, Matrix, jež si musíte vytvořit tak abyste vnímal alespoň část existence kolem, ( snadno jej vám může vymazat mrtvice), tak už se na této planetě nedá žít, neboť je to rozdíl kde naše planeta a život je jako dimenze oceánů a lidský svět v hloubce 1 km, a svět za lidským vědomím a existencí tak to už je dimenze atmosféry. Pokud vím tak ryba nemůže létat ve vzduchu a orel zase ve vodě. Zde získáte nové čití a vnímání a velkou senzitivnost a proto se odchází už mimo civilizace, nejlépe vysoko do hor, kde není tak už silná energie naší dimenze. Vše je o našem Matrixu, tedy údělu a osudu zde, od narození si namapovat – naučit existenci kolem, s tím se nerodíme. Zde to musí jít jiným tempem, což dokladuje život kolem nás ... přeji hezký večer

0 1
možnosti

Co konečně pochopit že to je jen v mé hlavě a značí určitý vývoj naší neuronové sítě jež dospěla do tohoto bodu a fáze učení se existence, tak jako dříve třeba se učila mluvit, chodit, anebo mít jiný názor než rodiče. Vše je vlastně o této neuronové sítě, kterou každý, kdo se zde narodí tak "dostane" má ji téměř prázdnou a skrze podněty se musí rozvíjet, učit "programovat" a tím si o všem vytváří povědomí a vlastní realitu a odděluje se od okolné existence, z kterou si mapuje jen malou část skrze určitý počet smyslů. Pak do toho vstupuje genetika, která říká a určuje určité vývojové cykly a směry, tak abychom se naučili mluvit, sociální inteligenci atd a mohli komunikovat, mezi sebou tedy měli společný vývoj, a to je generační. Tedy je to zde pořád dokola a nekonečný běh od startovní čáry života jež vytváří nové a nové generace jež si tím prochází, to co se zde mění je aktuální stav doby, myšlení a hodnot do kterých se daná generace rodí a v dospělosti má přirozené tendence vidět vše negativně a v opozici a měnit zažité, to co chybí je plné rozvinutí oné neuronové sítě až do stavu kdy věci vnímá z více stran. Tím pádem je vlastně společnost neustále takto atakována, oslabována novými generacemi a lidmi, jejíž neuronové sítě dospívájí do určitého bodu vnímání reality, otvírá nový horizont a učí se co vše přináší a jak to má být. Dokud tuto pravdu nepochopíme, tak se dopouštíme opět jen manipulací a ničení lidských životů. Hendikep člověka je zde v tom že nemá plnočasovou realitu, nevnímá v kontextu vývoje v rámci měsíců, roků, staletí, není schopen si druhý den pamatovat co bylo včera a za týden už nic. Tím pádem se uzavírá do vlastního světa, který ještě je aktivován informacemi, které nám dávají media, televize, blízcí, rodina, práce, tak že se uzavírá do stále větší oddělenosti a tím pádem stresu, obavám, úzkostem, zvláště když nemá silné sebevědomí.

0 0
možnosti

I duchovnost je vlastně hra a simulace stavu rozvinutí neuronové sítě, kdyby tomu tak nebylo, tak by to nemělo tak početné zastoupení v populaci a čím je neuronová síť rozvinutější, tedy má schopnost tzv. triangulace, tedy pracovat s více perspektivami, což je duševní rozměr a vytváří to vzdělání a vyspělé demokratické společnosti, tak zde už je duchovnost vnímána jinak. Duchovnost je vlastně v podstatě to, že my si musíme vytvořit vlastní část existence z té okolní, čímž se oddělujeme, ale pořád jsme spolu a neuronová síť to musí řešit, většinou podvědomě. V budoucnu to bude víc zmapováno a podle vyjadřování, volby slov, řeči bude poznat v jaké etapě se dotyčný nachází a přes co už nejde vlak, a tím pádem chránit i společnost před dalším lidským inženýrstvím jež tento vývoj v určitých etapách přináší a jen co jedna generace z moudří tak další to zase otevře a pro ni je to novum . Tedy je to čistě váš problém, společnost a civilizace běží v jiném čase a módu na kterou nemáte hlavu a možnosti to chápat, neboť to je věc až miliardy let vývoje.

0 0
možnosti
  • Počet článků 378
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 392x
Jsem člověk plný entuziasmu a víry ve vítězství dobrých věcí. Jsem člověk, fascinován krásou a hloubkou světa viditelného, jakož také toho neviditelného. Na své životní pouti jsem nabyl množství znalostí a zkušeností, které by se snad mohly stát pro někoho pomocí, nebo alespoň inspirací.

Seznam rubrik