Jsem věřící člověk, křesťan. V životě jsem se potkal s lidmi, kteří nejsou věřící, jejich cílem není věčnost, a přesto se neřídí "materialistickým hodnotovým žebříčkem". Pomáhají druhým a jsou často blíže nebi, než ti, kdo o to nebe usilují tím, že se snaží o dosažení těch "nejvyšších a nevznešenějších hodnto ducha". Platí o nich Ježíšovo: "Byl jsem nahý a vy jste mne oblékli, měl jsem hlad a dali jsme mi najíst..."

Jsem rád, že o "věčnosti" nerozhodujete Vy ani já, ale Bůh.

Je to vcelku jednoduchá úvaha. Zkušenost praví, že čím víc toho někdo slibuje, o tím větší podvod se zpravidla jedná. Neomezený slib pak vypadá na neomezený podvod.

Náboženské společnosti, slibující živod věčný, na oplátku obvykle vyžadují podíl na statcích pozemských. Podíl může být menší (desátek) či větší (zřeknutí se majetku ve prospěch církve).

Problém je, že o tom věčném životě nic nevím. Takže je to spíš upřednostnění toho, že neutratím 100 Kč za los, na který snad můžu vyhrát 100000.