Pocit klidu a míru ve vlastní duši by každý z nás měl umět navozovat, ale zároveň je třeba vnímat, že někdy je třeba i bojovat - např. za to, aby se v ČR nezužovala demokracie a neničil právní stát. Ve Francii to mj. pochopili očkovaní občané, kteří přišli na demonstrace podpořit ty neočkované. Např. zdravotníky, kteří se mají povinně očkovat experimentálními vakcínami způsobujícími vyšší míru nežádoucích účinků, než tomu bylo před pandemií ve vztahu k různým druhům vakcín, přišli podpořit různé jiné profese, jichž se povinnost vakcinace netýká. Pokud tedy nejsou lidé zcela bez selského rozumu, pak se nenechají špatnými politiky rozdělit na očkované a neočkované. A nyní, i když jsou to většinou mírumilovní lidé, chodí demonstrovat proti zvůli mocných.

Napsal jste to naprosto přesně!

Jsem toho názoru, že právě absence vnitřního klidu a míru dělá z lidí úzkostné jedince, kteří se pak chovají velice nevyzpytatelně - často agresivně, egoisticky, vystrašeně a popudlivě. To jim zcela zatemňuje mozek, takže se pak nedokážou v klidu zamyslet nad podstatou a souvislostmi dění, jímž se ke své škodě i ke škodě jiných nechají chaoticky vláčet a manipulovat sebou.

Chybí jim totiž láska - k sobě samým, a tím pádem i k ostatním. To je bohužel odvěký problém celospolečenský a nejen u nás. V současné době však výrazně očividný.

Za článek samozřejmě velká karma.